Ústav pro jazyk český › Základní informace › Oddělení › Oddělení onomastiky
Charakteristika oddělení
Oddělení onomastiky sídlí na adrese Praha 1, Valentinská 1, 116 46
Vedoucí oddělení: PhDr. Milan Harvalík, Ph.D., e-mail: harvalik at ujc.cas.cz, tel. 225 391 466
Oddělení onomastiky je jediným onomastickým pracovištěm v České republice. Bylo založeno jako akademické pracoviště Místopisné komise (vznikla r. 1912) v tehdejším Slovanském ústavu ČSAV v roce 1960, v letech 1964–1968 bylo součástí Ústavu jazyků a literatur ČSAV, 1. 1. 1969 bylo jako onomastické oddělení převedeno do Ústavu pro jazyk český. Prvním vedoucím tohoto pracoviště byl až do konce roku 1971 významný český onomastik Jan Svoboda.
Z podnětu zakladatele moderní české onomastiky Vladimíra Šmilauera se od roku 1962 stalo základním úkolem pražského onomastického pracoviště shromáždění pomístních jmen (anoikonym) z území Čech, neboť přes větší počet pokusů podnikaných od poloviny 19. století jak institucemi, tak jednotlivci se je sepsat do poloviny 20. století nepodařilo. Podle instrukcí bylo za pomoci více než 4 000 dobrovolných místních spolupracovníků soupisem v letech 1963–1980 shromážděno z území Čech cca 500 000 anoikonym užívaných v druhé polovině 20. století. Sepsána byla pomístní jména z více než 86 % českých obcí a osad.
Ze získaných soupisů byla jména vyexcerpována na lístky a abecedně seřazena do tzv. abecedního generálního katalogu pomístních jmen. V letech 1995–2004 byla jména převedena do elektronické databáze. Ta obsahuje doklady jednotlivých pomístních jmen spolu se všemi informacemi vztahujícími se k nim (údaje o pojmenovaném objektu, jeho poloze, jakosti, tvaru, lidovém výkladu jména atd.).
K materiálu byl vypracován Index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách (1991) a Retrográdní index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách (1991). Tím bylo zjištěno, že v sebraných pomístních jménech je doloženo více než 45 000 lexikálních jednotek.
V letech 1991–1993 byla z dílčích úseků materiálu pomístních jmen vypracována monografie Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest (1995). Od roku 1994 se anoikonyma zpracovávají do Slovníku pomístních jmen v Čechách. V roce 2000 vyšel úvodní svazek, v letech 2005– 2009 prvních pět svazků tohoto slovníku. Od roku 2010 se přešlo k jeho zpracovávání v elektronické podobě.
Vedle prací na Slovníku pomístních jmen byla v oddělení věnována pozornost i výzkumu osobních jmen. Ten byl zpočátku orientován diachronně – J. Svoboda připravoval (dosud nevydaný) Slovník staročeských osobních jmen a vydal knihu Staročeská osobní jména a naše příjmení (1964). V 70. letech se zásluhou Miloslavy Knappové antroponomastická bádání soustředila především na aktuální synchronní aspekty užívání a fungování antroponym v češtině, a to z hlediska jazykového, jazykově kulturního i sociolingvistického. Pro potřeby úřední praxe, odborníků i široké veřejnosti zpracovala M. Knappová publikaci Jak se bude (vaše dítě) jmenovat (1. vydání v roce 1978). Na tuto práci navazují další knihy od téže autorky: sociolingvisticky pojatá monografie Rodné jméno v jazyce a společnosti (1989) a příručka Příjmení v současné češtině (1992). Důležitost těchto prací potvrzuje fakt, že v r. 2006 vyšlo už třetí, přepracované a doplněné vydání publikace Naše a cizí příjmení v současné češtině a v r. 2010 páté, doplněné, rozšířené a aktualizované vydání příručky Jak se bude vaše dítě jmenovat.
Oddělení se rovněž zabývá teoretickými aspekty (lingvistickými i mimolingvistickými) vzniku vlastních jmen a jejich fungování ve společenské komunikaci, rozvojem metodologie onomastických výzkumů se zaměřením na jejich interdisciplinární kontext a vzájemnými vztahy mezi apelativní a propriální sférou jazyka.
Pracoviště se zapojilo do řady významných mezinárodních aktivit, především ve spolupráci s International Council of Onomastic Sciences – ICOS (příprava mezinárodní onomastické terminologie, vytváření onomastické bibliografie), členové oddělení pracují v redakčních radách mezinárodních onomastických časopisů a sborníků a vyučují onomastiku v magisterském i doktorském studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Oddělení dále poskytuje zázemí pro činnost Onomastické komise, interdisciplinárního vědeckého sdružení odborníků zkoumajících vlastní jména, a úzce spolupracuje s Názvoslovnou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (kolektivní publikace Index českých exonym. Standardizované podoby, varianty. Praha 2006; příprava české verze mezinárodního terminologického slovníku). Pracovníci se zabývají rovněž popularizací a jazykověporadenskou činností v oblasti vlastních jmen.
Od června 2009 je Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., subjekt zapsaný v seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost, který dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, vede Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Má pravomoc vystavovat znalecké posudky v oboru školství a kultura s rozsahem znaleckého oprávnění jazykověda – ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů. Tato činnost se provádí v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Od samého počátku (1960) bylo oddělení rovněž redakcí českého onomastického časopisu (1960–1982 Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 1982–1992 Onomastický zpravodaj ČSAV, 1993–1994 Onomastický zpravodaj, od r. 1995 Acta onomastica).
