Výslovnost neintegrovaného lexika v češtině

Reg. číslo: 13-00372S
Řešitel: Martin Havlík
Doba řešení: 2013–2015
 
Anotace:

Projekt Výslovnost neintegrovaného lexika v češtině je zaměřen na fonetické a fonologické zkoumání periferní, avšak z hlediska uživatelů nápadné oblasti českého lexika, jíž jsou přejímky a cizí vlastní jména. Jeho cílem je podat jak systémový popis této lexikální oblasti (způsoby adaptace, kolísání, analogie), tak empirický popis úzu (výslovnostní průzkumy u různých skupin populace, zkoumání jazykového managementu). Projekt má zaplnit teoretickou i materiálovou mezeru, která v posledních desetiletích vznikla v této lingvistické oblasti, a stát se možným východiskem pro budoucí lexikografické práce.

 

Témata a publikace:

 

1) Principy fonetické adaptace přejímek a cizích vlastních jmen v češtině

 

Duběda, T. – Havlík, M. – Jílková, L. – Štěpánová, V. (2014): Loanwords and Foreign Proper Names in Czech: A Phonologist’s View. In: J. Emonds – M. Janebová (eds.), Language Use and Linguistic Structure. Proceedings of the Olomouc Linguistic Colloquium 2013. Univerzita Palackého: Olomouc, s. 313–321. [pdf]

Duběda, T. (2014): When One Phonology Meets Another: The Case of Gallicisms in Czech. In: L. Veselovská – M. Janebová (eds.), Complex Visibles Out There. Proceedings of the Olomouc Linguistics Colloquium 2014. Univerzita Palackého: Olomouc, s. 701–713. [pdf]

 

2) Výslovnost v lexikografických dílech a v praxi

 

Štěpánová, V. (2013): Pojetí výslovnosti v českých výkladových slovnících (výzva k diskusi). Slovo a slovesnost, 74, s. 279–297. [pdf]

Štěpánová, V. (2013): Fonetická problematika v jazykové poradně. Naše řeč, 95, s. 61–77. [pdf]

Štěpánová, V. (2013): Výslovnost cizích slov, vlastních jmen, zkratek a některé další fonetické dotazy v jazykové poradně. Naše řeč, 95, s. 117–140. [pdf]

Jílková, L. (2013): Jak v češtině vyslovujeme slova franchising a franchisa? In: D. Blagoeva – S. Kolkovska – M. Lišková (eds.), Проблеми на неологията в славянските езици / Problems of neology in Slavic languages. Prof. Marin Drinov Academic Publishing House: Sofie, s. 242–256. [abstrakt]

Duběda, T. (2013): Prononciation des gallicismes gastronomiques en tchèque. Actes du colloque Au carrefour du bilinguisme, de la psycholinguistique et de la phonétique. Université Paris 8: Paris, s. 42–48. [pdf]

Duběda, T. (v tisku): Jak se vyslovují názvy cizích obchodních značek v televizních reklamách? Studie z aplikované lingvistiky.

  

3) Jazykový management

 

M. Havlík, L. Jílková a V. Štěpánová provedli výzkum v Českém rozhlase a v České televizi, při němž zjišťovali, jak je v těchto institucích řešena problematika výslovnosti cizích slov. Vybrané výsledky z výzkumu v Českém rozhlase byly nejprve prezentovány na Třetím mezinárodním symposiu o jazykovém managementu a následně publikovány.

[http://languagemanagement.ff.cuni.cz/en/3rd-symposium]


Jílková, L. (2014): Výslovnostní problematická či zajímavá cizí jména (z pohledu pracovníků Českého rozhlasu). In: J. Hasil (ed.), Přednášky z 57. běhu Letní lingvistické školy slovanských studií. Euroslavica: Praha, s. 40–49.

Havlík, M. – Jílková, L. – Štěpánová, V. (2015): Management výslovnosti pravopisně neintegrovaného lexika v Českém rozhlase. Slovo a slovesnost, 76, s. 107–128. [pdf]

  

4) Průzkum výslovnostního úzu

 

Průzkum nejčastějších výslovnostně problematických cizích slov začal v lednu 2014 a ukončen byl v prosinci téhož roku. Při průzkumu jsme zjišťovali výslovnost 300 slovních výrazů, včetně vlastních jmen, vyslovených 300 informanty. Slovní výrazy jsme získali díky frekvenčnímu seznamu z korpusu SYN2010. Vybrali jsme nejfrekventovanější slova, u nichž jsme předpokládali více než jednu výslovnostní podobu, a (často zároveň) ta, jejichž grafická forma se od výslovností výrazně liší. Výslovnost těchto výrazů jsme zjišťovali u českých rodilých mluvčích žijících v Praze (230 informantů) a v Brně (70 informantů). Složení vzorku informantů je strukturováno podle základních sociálních proměnných, tj. věku, vzdělání a pohlaví. Vzorek mluvčích proporcionálně odpovídá rozložení obyvatel obou měst podle údajů Českého statistického úřadu získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011.

K získání nahrávek reálné výslovnosti testovaných slov jsme připravili dvoufázovou powerpointovou prezentaci obsahující 2 × 150 krátkých vět. Uprostřed každé věty bylo jedno zkoumané slovo. Zvolili jsme metodu tichého čtení a následného zopakování bez textové opory. Informanti si nejprve potichu z monitoru počítače přečetli krátkou větu, která automaticky po třech sekundách zmizela. Poté ji zpaměti nahlas zopakovali. Snažili jsme se tím eliminovat vliv psaného textu a zároveň odvést pozornost informantů, jimž jsme sdělili, že testujeme krátkodobou paměť, od pravého cíle výzkumu, tj. od výslovnosti cizích slov.

Testovaná slova jsme následně foneticky transkribovali, problematické či nejasné podoby jsme ověřovali společným poslechem. Po přepisu všech nahrávek jsme získané výslovností podoby roztřídili podle čtyř kritérií, tj. místa bydliště respondentů (dvě proměnné), pohlaví (dvě proměnné), věku (tři proměnné) a vzdělání (tři proměnné). Výzkumem jsme získali 90 000 výslovnostních variant, sociolingvisticky strukturovaných podle deseti sledovaných proměnných. V roce 2015 budeme tato data analyzovat a vyhodnocovat.

První předběžné výsledky byly prezentovány 26. února 2015 na fonetickém odpoledni Jazykovědného sdružení v budově AV ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206.

Výsledky výzkumu jsou zveřejněny v podobě prohledávatelné databáze: http://dvucs.ff.cuni.cz/.

 

Duběda, T. – Havlík, M. – Jílková, L. – Štěpánová, V.: Průzkum výslovnostního úzu u výpůjček a cizích vlastních jmen – metodologické otázky. Jazykovědné aktuality, 51, č. 3 a 4, s. 125–141. [pdf]

Duběda. T. (v tisku): Empirické mapování výslovnostního úzu u cizích slov. Slovo a slovesnost.

Štěpánová, V. (2015): Vokalická kvantita v přejatých slovech v češtině: Výsledky výzkumu výslovnostního úzu. Naše řeč, 98, č. 4, s. 169–189.

 

Další literatura:

 

Calabrese, A. – Wetzels, L. W. (eds.) (2009): Loan Phonology. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Dankovičová, J. (1997): „Czech“. Journal of the International Phonetic Association 27, 1–2, s. 77–80.

Hůrková, J. (1995): Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia.

Kučera, J. – Zeman, J. (1998): Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Anglická osobní jména. Hradec Králové: Gaudeamus.

Říhová, A. (2004): “Croissant – un des mots tchèques d’origine française – vue sociologique.” In: XXVIIe Colloque International de Linguistique Fonctionnelle, Opera Romanica 5, Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 30–38.

Říhová, A. (2005): Jak si Češi říkají o croissant? Naše řeč, 88, s. 50–52.

Stich, A. (1982): Výslovnostní kodifikace přejaté slovní zásoby. Naše řeč, 65, s. 86–101.

Výslovnost spisovné češtiny I: Zásady a pravidla: Výslovnost slov českých. 2. vydání (1967). Praha: Academia.

Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých (1978). Praha: Academia.

Zeman, J. (2008): Základy české ortoepie. Hradec Králové: Gaudeamus.