Igor Němec

NĚMEC, Igor (1924–2005). Vystudoval češtinu a slovanskou filologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy mj. u B. Havránka, V. Šmilauera, indoevropeistickou nástavbu u V. Machka v Brně. PhDr., DrSc. Celoživotně člen oddělení pro dějiny českého jazyka v akademickém Ústavu pro jazyk český v Praze, od 1967 jeho organizační vedoucí. Počátkem 80. let z politických důvodů předčasně penzionován. Po 1989 působil souběžně krátkou dobu též na filozofické fakultě pražské univerzity jako externí pracovník. Vyvíjel intenzívní činnost vědecky organizační a redakční; byl mj. členem lexikologicko-lexikografické komise při Mezinárodním komitétu slavistů. Vědecky pracoval jako jazykovědný historik v slovanské komparatistice a zvláště bohemistice na úseku gramatiky, slovotvorby a lexikologie (i etymologie). Podstatným způsobem se podílel na vytvoření koncepce Staročeského slovníku a byl spoluautorem a spoluredaktorem těch sešitů, které dosud vyšly. Přispíval k rozvoji oboru nejen konkrétními výklady jazykového materiálu, ale také obecnějšími úvahami teoretickými a metodologickými, v nichž usiloval o nalezení principů pro systémovou analýzu slovní zásoby v duchu pražského strukturalismu. Autor četných prací popularizačních. Patřil k významným tvůrčím osobnostem historické bohemistiky a slavistiky v druhé polovině 20. století a v prvních letech 21. století.

  

Nejdůležitější díla: 

Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha, 1968.

Staročeský slovník, sešit 1–25. Praha, 1968–2004.

Rekonstrukce lexikálního vývoje. Praha, 1980.

Slova a dějiny. Praha, 1980. (spoluautor)

Manuál lexikografie. Praha, 1995. (spoluautor)

 

Večerka, Radoslav. 2008. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů . Linguistica online.

Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.

 

 

 

Pečírková, Jaroslava. 1984. K šedesátinám Igora Němce. Naše řeč 67.