KOTT, František Štěpán (1825–1915). Na univerzitě v Praze dokončil právnická studia (1850) a v r. 1853 studia klasické filologie. Byl poté učitelsky činný na středních školách. V r. 1885 odešel do výslužby a byl vyznamenán Záslužným zlatým křížem s korunou. Od r. 1890 řádný člen České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, od r. 1898 mimořádný člen Královské české společnosti nauk. Odborně se zprvu věnoval klasické filologii a překladům z latiny, postupně pak přešel zcela k vědecké práci jazykovědně bohemistické jako významný lexikograf.
Jeho nejvýznamnějším dílem je pětidílný česko-německý frazeologický slovník (1878–1893), ke kterému později vyšly obsáhlé doplňky (1896). Slovník obsahuje nejen nebývalé množství českých frazeologických obratů a jejich německých ekvivalentů, ale také řadu lidových a nářečních výrazů, technických termínů, synonym, toponym, cizích jmen a jejich skloňování, etymologických výkladů, celou českou gramatiku ve slovníkové podobě, mnoho pořekadel a přísloví apod.
Nejdůležitější díla:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický 1–5 . Praha, 1878–1893.
Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému . Praha, 1896.
Dodatky k Bartošovu Dialektickému slovníku moravskému . Praha, 1910.
Zdroje:
Večerka, Radoslav. 2008. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů . Linguistica online.
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení