FRANTA ŠUMAVSKÝ, Josef (1796–1857). Absolvoval gymnázium v Klatovech. Studoval v Praze filozofii a teologii, ale nevstoupil do kněžského stavu a živil se jako spisovatel, vychovatel a učitel, redaktor, publicista a vydavatel. Zasahoval do jazykovědné bohemistiky na úseku gramatologie i jako lexikograf, na tomto vědním úseku též v srovnávacích souvislostech slovanských. Patřil k zastáncům slovanské panglotie.
Z lingvistického hlediska jsou zajímavé jeho snahy reformovat český pravopisu. Franta spolupracoval s Jungmannem při zpracování a přepisování jeho velkého německo-českého slovníku a sám pak zpracoval slovník česko-německý (1851) i jeho „kapesní“ verzi (1855).
Nejdůležitější díla:
Zastaralé formy českého slovesa. Praha, 1829.
Deutsch-böhmisches Wörterbuch 1–2. Praha, 1844, 1846. (spolu s J. Jungmannem)
Česko-německý slovník. Praha, 1851.
Příspěvek k slovanskému jazykozpytu. Praha, 1853.
.
Zdroje:
Večerka, Radoslav. 2008. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů . Linguistica online.
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení