FILIPEC, Josef (1915–2001).Vystudoval na filozofické fakultě v Brně slavistiku a germanistiku mj. u F. Trávníčka a A. Beera. Po absolutoriu učitelství na středních školách. Od r. 1947 působil v akademickém Ústavu pro jazyk český v Praze, kde pracoval v lexikografickém oddělení, v letech 1969–77 i jako vedoucí. Vědecky se zaměřoval na obor lexikologie, sémantiky a stylistiky češtiny, ale i na aspekty obecně lingvistické. Zúčastnil se vrcholné fáze prací na Příručním slovníku jazyka českého (1958) a jako spoluautor a redaktor se podílel na čtyřsvazkovém Slovníku spisovného jazyka českého (1960–71) a na jednosvazkovém Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978, 3. vydání 2003), jehož byl redaktorem a hlavním tvůrcem jeho koncepce. Filipec měl zásadní podíl na konstituování soudobé české lexikografie jako samostatné disciplíny a stal se jedním z jejich nejvýznamnějších představitelů. Nositel stříbrné plakety Josefa Dobrovského. Přispíval též k synchronní jazykové konfrontaci rusko-české. Vyvíjel rozsáhlou činnost vědecky organizační v rámci republiky i v měřítku mezinárodním.
Nejdůležitější díla:
Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie. Praha 1961.
Slovníku spisovného jazyka českého (spoluautor, redaktor). 1960–71
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (člen hlavní redakce, spoluautor). Praha 1978.
Česká lexikologie (spolu s F. Čermákem). Praha 1985.
Studia Lexicologica. Praha 1996.
Němec, Igor. 1985. K sedmdesátce Josefa Filipce. Naše řeč 68.
Holubová, Václava – Mejstřík, Vladimír. 1995. Významné životní jubileum Josefa Filipce. Naše řeč 78.
Mejstřík, Vladimír. 2001. Za Josefem Filipcem. Naše řeč 84.