DOKULIL, Miloš (1912–2002). V letech 1931–36 studoval na filozofické fakultě v Brně bohemistiku (a slavistiku), germanistiku a indoevropeistiku mj. u F. Trávníčka, B. Havránka, R. Jakobsona, A. Beera a V. Machka. V letech 1936–37 studoval obecnou jazykovědu na univerzitě v Kodani u V. Brøndala. Po učitelském působení na středních školách (1945–48 vedle toho též lektor dánštiny na brněnské univerzitě) pracoval mezi lety 1948 až 1977 v pražském Ústavu pro jazyk český, který pomáhal budovat a jehož tvář výrazně ovlivnil jednak jako mimořádně úspěšný a vlivný lingvista, jednak jako školitel vědeckého dorostu a vedoucí pracovník. V letech 1964–66 podnikl přednáškové cesty po vědeckých pracovištích v Německu. Redaktor několika lingvistických periodik (Slovo a slovesnost, Český jazyk). V r. 1990 se stal prvním předsedou nově obnoveného Pražského lingvistického kroužku. Vědecké úsilí Dokulilovo bylo zaměřeno převážně bohemisticky, často s uplatněním konfrontačně komparatistické báze slovanské a s dosahem obecně lingvistickým.
Předmětem jeho zájmu byla problematika mluvnické a významové stavby věty, morfologických kategorií, vztahů modálních apod. Uznání světové lingvistiky si získal především důkladně propracovanou a koncepčně přelomovou teorií tvoření slov. Hodně pozornosti věnoval otázkám spisovné normy češtiny a jazykové kultury. Metodologicky vycházel z pražského a dánského strukturalismu.
Tvoření slov v češtině 1 (Teorie odvozování slov). Praha, 1962.
Tvoření slov v češtině 2 (Odvozování podstatných jmen). Praha, 1967.
Obsah – výraz – význam 1: Výbor z lingvistického díla Miloše Dokulila. Praha, 1997.
Daneš, František. 1972. Miloš Dokulil šedesátiletý. Naše řeč 55.
Filipec, Josef. 1982. Sedmdesátiny Miloše Dokulila. Naše řeč 65.
Filipec, Josef. 1992. Životní jubileum Miloše Dokulila. Naše řeč 75.
Štícha, František. 2002. Miloš Dokulil devadesátiletý. Naše řeč 85.
sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení
