BALBÍN,Bohuslav (1621–1688). Pocházel ze zchudlé rytířské rodiny. Člen jezuitského řádu. Studoval humaniora k filozofii. Autor latinsky psaných prací z české historie (Výtah z dějin českých aneb Historie boleslavská, 1677, Rozmanitosti z historie Království českého, 1679–87), zejména kulturní, a známé obrany českého jazyka (a národa). Albín svou Obranu napsal v letech 1672–3, avšak vydána byla až v roce 1775 zásluhou F. M. Pelcla pod názvem Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohemica; český překlad Obrana jazyka slovanského, zvláště českého vyšel až v roce 1869. Balbín dále napsal jednu příručku stylistiky (1666) a dvě práce věnované rétorice (1677, 1688).
Nejdůležitější díla:
Verisimilia humaniorum disciplinarunm seu judicium privatum de omni letterarum, quasi humaniores appellent, artificio. 1666.
Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohemica. 1775. Česky: Obrana jazyka slovanského, zvláště českého. 1869.
Quaesita oratoria seu eloquentiae praecepta. 1677.
Brevis tractatio de amplificatione oratoria. 1688.
Zdroje:
Večerka, Radoslav. 2008. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů . Linguistica online.
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
Odkazy:
Dokument České televize z cyklu Dvaasedmdesát jmen české historie
Heslo v encyklopedii Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení