slícovat

Dotaz:
Obracím se na Vás opět s malou prosbou o radu. Vytvářím oponentní posudek na zajímavou diplomovou práci, která se zabývá lícováním oftalmologických dat. Narazil jsem ale na to, že autor ve své práci velmi často používá slovo „lícovat“ i „slícovat“. V pravidlech jsem druhý výraz nenašel, osobně si myslím, že samo slovo „lícovat“ vysvětluje úkon zarovnání obrazů (snímků) podle určitých kritérií, slovo „slícovat“ mi potom přijde naprosto nesmyslné. Abych netrhal slovo z kontextu, jedná se například o větu: „Na základě těchto algoritmů slícujeme oba získané snímky.“ apod.


Odpověď:
Sloveso lícovat je v češtině nedokonavé, je proto pochopitelné, že mu v komunikaci vzniká potřeba vytvářet dokonavý protějšek, v tomto případě slícovat (Vámi uvedená věta je toho výborným příkladem: autor se zjevně snaží vyjádřit význam dokonavosti, dosažení cíle určitého děje, tj. lícování). Systémově je tedy používání slovesa slícovat zcela funkční. Při hodnocení tohoto slovesa tak záleží především na jeho „ zaběhnutosti“ – pokud by se jednalo o výraz periferní, mohlo by to ve vědeckém textu působit rušivě. V tomto případě se zdá, že slovo slícovat není výtvorem autora Vámi uváděné diplomové práce, ale že se v textech věnovaných lícování relativně často užívá (stačí se podívat do Googlu). Zdá se tedy, že alespoň částečně zaběhnuté toto sloveso je.