šeřík

Dotaz:
Pocházím z východních Čech a rostlinu šeřík jsem do dospělosti znala pouze pod názvem šeřík. Byla jsem velice překvapena, že v Praze (a jak jsem později zjistila nejen tam) se šeříku říká bez. Při diskuzích s přáteli, kteří mi běžnost tohoto názvu dokazovali i příklady z televizních pořadů (použito např. v seriálu Taková normální rodinka), jsme ale nedospěli k žádnému logickému odůvodnění tohoto výrazu. Nepodařila se mi zjistit žádná botanická spojitost, vizuálně podobné mi šeřík a černý bez také nepřipadají. Mohli byste mi prosím poradit, jaký je původ tohoto označení?


Odpověď:
Ve Slovníku spisovné češtiny je u hesla bez na prvním místě uveden šeřík jakožto jeho synonymum, teprve až jako druhý význam je černý bez - vysoký keř s plody bezinkami. Naučný slovník zemědělský řadí bez do čeledi zimolezovitých, zatímco šeřík do čeledi olivovitých, ovšem připojuje k heslu bez i poznámku: „Jako b. se lidově označuje i šeřík obecný.“ Spojitost druhovou u těchto rostlin tedy nenacházíme, ale odpověď na otázku, jaký by toto označení mohlo mít původ, nám nabízí Český etymologický slovník Jiřího Rejzka, který upozorňuje, že pojmenování šeříku jakožto bezu je rozšířeno v mnoha slovanských jazycích. Podle Rejzka samotné slovo šeřík bylo vytvořeno obrozencem Preslem, který vycházel z ruského slova siréň a připodobnil ho přídavnému jménu označujícímu barvu šerý podle typického zabarvení květů šeříku. Před tímto Preslovým novotvarem se zřejmě šeřík označoval jako bez běžně. V Českém jazykovém atlasu můžeme pro označení šeříku nalézt různé nářeční výrazy, např. bez, chebz, křenka, špaňhél, flider, řebříček, a je uvedeno, že většina těchto pojmenování vznikla právě na základě podobnosti květů šeříku a bezu. Výraz bez pro označení šeříku je podle jazykové mapy používán zejména v celé oblasti Čech, na jihozápadní a severní Moravě, podél severní části moravsko-slovenské hranice a také severních okrajů východomoravských nářečí, ovšem téměř ve všech jmenovaných oblastech se můžeme setkat i se šeříkem.