namístě

Dotaz:
Dostala se mi do rukou Pravidla českého pravopisu a neváhala jsem v nich zalistovat. U slova namístě uvádějí, že je to příslovce i předložka, což mi je záhadou, když ve Vašem Slovníku spisovného jazyka českého se píše, že je to příslovce. Možná se Pravidla jen spletla, když hned za slovem namístě pokračuje slovo namísto, které je předložka.


Odpověď:
Situace je poněkud složitější, než popisujete. V SSJČ se sice v hesle namístě dočteme, že jde o příslovce, v hesle namísto (předložka) je však uvedena i alternativní podoba namístě. Ta je už zde chápána jako zastaralá. Výraz namístě tak skutečně může být v platnosti předložky použit (srov. např. větu Roku 1862 vystavěla obec namístě tří vyhořelých domů školu.), jde však o velmi zřídkavé užití.
V současné češtině platí, že namístě psáno dohromady je téměř vždy příslovce (např. Ty tvoje řeči nejsou namístě). Pokud výraz píšeme zvlášť, jde o spojení předložky na a podstatného jména místo, obvykle v syntaktické funkci příslovečného určení místa (např. Na místě předsedy se velmi osvědčil; Dali mu pokutu přímo na místě apod.).