Na co se nás ptáte

Dotaz:
Nevím si rady s významovým rozdílem výrazů najmout a pronajmout. Ve Slovníku spisovné češtiny (SSČ) je najmout uváděno ve významu „převzít do nájmu“, „dát do nájmu“ či „za úplatu zjednat“; pronajmout pak jako „dát do nájmu“. Vím, že i v mluveném úzu i korpusu se šíří i podoba pronajmout si – najmout si.
Platí, že hledám-li bydlení, byt si můžu najmout, nebo jen najmout? Nebo si ho můžu i pronajmout?
Nedávno jsem se dočetl, že vzrůstá zájem o nájemní bydlení. Tedy zájem těch, kteří chtějí byt najmout, nebo těch, kteří je nabízejí k pronájmu?


Odpověď:
Slova pronajímatnajímat jsou zaměňována velice často. Slovníkové definice uvedené v SSČ a SSJČ jsou v tomto případě již skutečně nedostatečné, neboť nereflektují sémantický posun, ke kterému v užívání těchto výrazů došlo. Poslední dobou se významový rozdíl mezi výrazy pronajmout (podle SSČ „dát do nájmu”) a  najmout (podle SSČ „převzít do nájmu”) postupně stírá a výrazu pronajmout, popř. pronajmout si se užívá nerozlišeně v obou významech. Zdá se, že v současném jazykovém povědomí vystupují tyto výrazy v těchto významových vztazích: pronajmout někomu něco x pronajmout si něco / najmout si něco (méně často pak ve slovníku uvedené najmout něco).
Spojení nájemní bydlení bychom chápali jako obecné označení takové formy bydlení, kdy vlastník určité nemovitosti pronajímá byt zájemci o tuto nemovitost. Z citovaného článku tedy podle našeho názoru plyne, že všeobecně vzrůstá zájem o model nájemního bydlení, není třeba dále rozlišovat jednotlivé strany (i když lze předpokládat, že zájem vzrůstá především u nájemců). Od výrazu pronájem nelze odvodit přídavné jméno, proto v jeho významu vystupuje obecnější označení nájemní.
Více zde

Vyšly nové Jazykovědné aktuality

V novém čísle Jazykovědných aktualit najdete mimo jiné drobnost Michaely Liškové Rubrika Slovo v Magazínu Pátek Lidových novin, dále zprávu Martina Šemelíka, Marie Vachkové a Víta Michalce K činnosti lexikografické sekce Jazykovědného sdružení ČR v letech 2015–2018. Lucie Jílková napsala recenzi knihy Kláry Dvořákové Ty jo, to seš dobrá! Jak se skládají komplimenty v češtině a Jana Matúšová recenzi knihy Jozefa Tancera Rozviazané jazyky. Ako sme hovorili v starej Bratislave. Celý obsah čísla je k dispozici zde.

23. 7. 2018

Vesmír: Alžběta II. – a Charles III.?

Překládání jmen mezinárodně známých osobností do národních jazyků bylo běžné ve středověku, ale nevymizelo ani ve 21. století. Kdyby české nebo maďarské noviny přinesly zprávu o Elizabeth II., nejeden čtenář by pravděpodobně tápal, o kom je řeč. Převodům jmen panovníků mezi jazyky se věnuje článek Jany Nové pro časopis Vesmír (7-8/2018), který si můžete přečíst zde.

18. 7. 2018

Prezentační video ÚJČ

Pro Veletrh vědy, který se konal 7.–9. června 2018 v Letňanech, vzniklo prezentační video Ústavu pro jazyk český. Bylo vytvořeno ze snímků pořízených při podzimním a zimním fotografování zaměstnanců a zaměstnankyň ÚJČ. Pro zájemce, kteří video nemohli zhlédnout na veletrhu, a pro návštěvníky veletrhu, kteří si je chtějí připomenout, jsme prezentaci nechali zveřejnit na videokanálu YouTube pod tímto odkazem.

3. 7. 2018

Živa: Když opeřeného obratlovce lapají…

Jazykový koutek (Živa 2018/3) volně navazující na předchozí příspěvek o sýčkovi je věnován podstatnému jménu pták – především zastoupení tohoto výrazu v lidové slovesnosti, frazeologismech, příslovích, ustálených obratech (když ptáčka lapají; noční pták x ranní ptáče; je po ftákách). Autorka koutku Anna Černá neopomíjí ani vysvětlení motivace pojmenování pokrmu nazývaného u nás španělský ptáček.

27. 6. 2018

Prázdninový provoz jazykové poradny

Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každou středu v 9–12 a 13–15 hodin. Děkujeme za pochopení.
 

27. 6. 2018

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo první letošní a v pořadí již sedmnácté číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie. Sedmičlenný autorský tým ve složení Milena Hnátková, Tomáš Jelínek, Marie Kopřivová, Vladimír Petkevič, Alexandr Rosen, Hana Skoumalová a Pavel Vondřička zde představuje svůj návrh typologie českých víceslovných jednotek, která je základem reprezentativní lexikální databáze. Lucie Jílková analyzuje funkce slovního spojení až tak v současné mluvené češtině. Překryvům replik ve spontánních mluvených rozhovorech se ve svém článku věnují Zuzana Komrsková a Petra Poukarová. Příspěvek Františka Štíchy se zaměřuje na stylové a frekvenční charakteristiky českých příčinných spojek.

22. 6. 2018

Archív aktualit