Na co se nás ptáte

Dotaz:
Co to vlastně přesně je babí léto? Jak toto pojmenování vzniklo?

 
Odpověď:
Ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné (Fr. Čermák, Academia, Praha 1988) se o babím létě dozvíme následující:

1. pavučinová vlákna poletující vzduchem koncem léta;
2. toto období na rozhraní léta a podzimu (zpravidla koncem září) spojené s pěkným počasím;
3. v lidském životě období začátku stárnutí.
Původ pojmenování babí léto bohužel etymologické slovníky přesně nevysvětlují. Jedním z možných výkladů je ten, že dlouhé pavučiny, které v krajině září, připomínají jemné stříbrné babské vlasy. Karel Jaromír Erben vysvětluje pojmenování chladnějším počasím – tepla je v tuto dobu již namále, tak jako ho má stará bába; babí léto znamená vlastně zestárlé léto. Josef Jungmann zaznamenal výklad z oblasti tzv. lidové astronomie. Označení je odvozováno z názvu souhvězdí Plejády nazývaného Kuřátka, ale lidově mnohdy i Baby: „že toho času tyto hvězdy panují, proto i babí léto.“
Protože obdobný ráz podzimního počasí panuje i v jiných zemích, najdeme pojmenování tohoto období i za našimi hranicemi; stejně jako v češtině i ve slovenštině a polštině je běžné pojmenování babie leto / babie lato, většinou však bývá voleno označení podle příslušného kalendářního světce. Např. ve Francii je to léto sv. Mořice nebo Denise, v Anglii léto Lukáše, ostatně i u nás se dříve užívalo pojmenování léto svatého Václava. Dobře známé je také pojmenování indiánské léto, které je užívané v Severní Americe.
Více zde

Jazyková poradna bude 28. 5. v provozu až od 13 hodin

Upozorňujeme, že v pondělí 28. května dopoledne bude telefonická jazyková poradna mimo provoz. Tazatelé budou moci využívat jazykovou poradnu pouze v odpoledních hodinách, tj. mezi 13. a 15. hodinou. V dalších dnech bude poradna fungovat opět v běžném režimu. Děkujeme za pochopení.

22. 5. 2018

Přednáška: Lexikum, význam a frazeologie

Zveme vás na přednášku Patricka Hankse Lexis, Meaning, and Phraseology, která se uskuteční ve středu 6. června 2018 od 17:00 v Akademickém konferenčním centru (areál Akademie věd, Husova 4a, 110 00 Praha 1). Přednáška bude proslovena v anglickém jazyce, její abstrakt je k dispozici zde.

15. 5. 2018

Setkání k uctění památky prof. Večerky

Etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR pořádá vědecké setkání k nedožitým devadesátým narozeninám profesora Radoslava Večerky, které se pod názvem Post meridiem Slavicum uskuteční v odpoledních hodinách 10. května v Brně (SONO Design hotel, Veveří 3219/1113). Na setkání bude mimo jiné prezentován vzpomínkový sborník Vesper Slavicus, rovněž vystoupí kolegové a žáci Radoslava Večerky. Elektronickou pozvánku naleznete zde.

4. 5. 2018

Velká akademická gramatika spisovné češtiny

V nakladatelství Academia právě vychází první (dvousvazkový) díl čtyřdílné Velké akademické gramatiky spisovné češtiny. Věnuje se charakteristice slovních druhů a výkladu tvoření slov. Záměrem gramatiky je poskytnout nejen lingvistům a učitelům, ale i celé kulturní veřejnosti takový vhled do utvářenosti a fungování gramatiky češtiny jako přirozeného jazyka, jaký odpovídá co nejširšímu spektru jejích forem a funkcí.

4. 5. 2018

Vesmír: Slovník a vulgarismy

Slova bejvák, ségra nebo sranda hodnotí Slovník spisovného jazyka českého (1960–71) jako vulgarismy, kdežto ze současných mladších mluvčích by je za vulgární považoval už jen málokdo. Patří ale vůbec vulgarismy do akademických slovníků? Více se dočtete ve sloupku Michaely Liškové a Martina Šemelíka v časopise Vesmír (2018/5) dostupném zde.

2. 5. 2018

Živa: Sýček, sýc, kulich

Česká společnost ornitologická vyhlašuje každoročně kampaň nazvanou Pták roku, s cílem upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Nositelem letošního titulu pták roku je sýček obecný. Příspěvek Anny Černé (Živa 2018/2) se zaměřuje na etymologii výrazů sýček, sýc, motivaci přeneseného významu slova sýček a slovesa sýčkovat (sejčkovat) i na příjmení související s touto sovou.

25. 4. 2018

Archív aktualit