Na co se nás ptáte

Dotaz:
Ráda bych se zeptala na původ slova lajdák. Lempl zcela jistě není českého původu, ale jak je to s lajdákem? V případě, že též není českého původu, jaké české slovo by mohlo významu lajdák a lempl zcela odpovídat? Zajímá mě také, proč se ve slově syčák (např. z toho kluka roste syčák), píše ypsilon. Od jakého vyjmenovaného slova je to odvozeno? A existuje slovo sičák?


Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že obecněčeské slovo lajdák (lajdácký, lajdáctví) pochází z expresivního výrazu lajdat s významem:
1. lenošivě se potulovat (lajdat po ulicích, po hospodách, po světě; nechce se mu do práce, jen lajdá; lajdat za školou; lajdat se domů = pomalu se ubírat);
2. lajdat se (s čím): pomalu na něčem pracovat (lajdat se s úkolem).
Sloveso lajdat má nejspíše původ ve slovech landat (= toulat se), landák od německého výrazu Landstreicher (= tulák). Slovníky (včetně Slovníku českých synonym) žádné synonymum slova lajdák neuvádějí.
Lempl (= nešika, mamlas) je podle slovníku snad z nějaké nářeční podoby německého výrazu Lümmel (= klacek, hulvát, mamlas).
Slovo syčák je odvozeno od slovesa syčet. Původně se tak totiž říkalo potulným žebrákům, z jejichž tlumené a ponížené řeči byly slyšet pouze sykavky. Slovo * sičák v češtině neexistuje.
Více zde

Nové texty ve Vokabuláři webovém

S přispěním projektu Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS) bylo ve Vokabuláři webovém nově zpřístupněno dalších 12 textů starší české literatury, které připravili členové oddělení vývoje jazyka, a edice Umučení stockholmského, která vznikla v rámci projektu Otevřená věda. Do Vokabuláře můžete nahlédnout zde.

 

23. 2. 2017

Vesmír: Únor bílý, pole sílí

Jana Nová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/2) věnuje názvům měsíců v různých slovanských jazycích a jejich vztahu k ročnímu chodu přírody. Také o tom, že mezinárodní kalendářní názvy se meteorologickými zkušenostmi neinspirovaly, se dočtete zde.

17. 2. 2017

Vyšel Nový encyklopedický slovník češtiny

Nakladatelství Lidové noviny právě vydalo Nový encyklopedický slovník češtiny. Mezi jeho autory náleží i řada pracovníků ÚJČ, kteří se ve svých textech věnovali mnoha oblastem jazyka. Dvousvazková publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny z roku 2002, zároveň jej však přesahuje rozsahem, obsahem i formou. Novinkou je rovněž zpřístupnění elektronické verze na internetu, slovník naleznete zde.

15. 2. 2017

Přednáška: Nová zjištění o staročeských pramenech

Srdečně vás zveme na přednášku Kateřiny Volekové (oddělení vývoje jazyka ÚJČ) a Jaroslava Svátka (Ústav českých dějin FF UK) s názvem Nová zjištění o staročeských pramenech. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 1. března 2017 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1.

22. 2. 2017

Reportáž o konferenci 100 let Naší řeči

Konference 100 let Naší řeči sice již proběhla, kdo se však lednového jednání nemohl zúčastnit či kdo by si rád připomněl výbornou atmosféru odborného rokování, může zhlédnout právě zveřejněné video, které nalezne zde.

9. 2. 2017

Vesmír: Když instagramista šéruje na síti

Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/1) věnuje slovní zásobě elektronické komunikace. O tvoření, významu a způsobu užití výrazů obvyklých mezi uživateli sociálních sítí se můžete dočíst zde.

20. 1. 2017

Archív aktualit