Na co se nás ptáte

Dotaz:
Zajímal by mě váš postoj ke slovům „weblog“, „blog“, k použití sloves „blogovat“, „blognout“ a k označení „bloger“, „blogerka“. Je správné je počešťovat, nebo by bylo lepší neměnit anglický přepis „webblog“, „blogger“ a raději neskloňovat, nečasovat?


Odpověď:

Slova weblog a blog a slova od nich odvozená jsou sice poměrně nová a jazykové příručky je dosud neobsahují, ale užívají se dnes velmi často a v oblasti žurnalistiky se staly celkem běžnou součástí slovní zásoby. Mimo jiné i proto, že čeština pro ně nemá jednoslovný název a je nucena je opisovat více slovy (internetový deník, psát/vést internetový deník, pisatel/autor internetového deníku apod.). Domníváme se, že většinu z nich lze bez obav užít. V případě slovesné podoby doporučujeme tvar blogovat (koncovka -ovat je u přejatých sloves nejčastější), ale rozhodně bychom se vyhnuli dokonavému tvaru blognout. Pravopisná podoba vzhledem k novosti těchto slov není zcela ustálena a můžeme pouze spekulovat, která podoba nakonec zvítězí jako jediná možná. V případě slov blog, weblog, blogový, weblogový se v českých textech užívá podoba počeštěná a výrazně převažuje zkrácený tvar (internetový vyhledávač Morfeo uvádí pouze 3 429 výskytů webblogu oproti 63 771 výskytům weblogu a 191 470 výskytům blogu; dále vyhledávač nalezl 132x blogový a 86x weblogový). V případě blog(g)era (příp. blog(g)erky) už není situace tak jasná, podoba je rozkolísaná, ale převažuje původní, zkrácená podoba blogger: 930x bloger, 8 861x blogger; 99x weblogger, 35x webloger.
Ať už se rozhodneme pro kteroukoli z uvedených podob, v českém textu je třeba tato slova uvádět v náležitých tvarech – tedy skloňovat a časovat.

Více zde

Edice Veleslavínova Nomenclatoru získala ocenění v soutěži Slovník roku 2016

Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus Daniela Adama z Veleslavína, na jehož kritické edici se podíleli mimo jiné pracovníci ÚJČ Alena M. Černá a Boris Lehečka, získal v soutěži Slovník roku 2016 třetí cenu poroty za překladový slovník. Editorům i Danielu Adamovi z Veleslavína gratulujeme. Výsledky soutěže zde, více o slovníku zde.

27. 4. 2016

Naše řeč oslaví sto let existence konferencí

Redakce časopisu Naše řeč Vás srdečně zve na konferenci 100 let Naší řeči, která se bude konat 10.–11. ledna 2017 v prostorách Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze. Setkání bohemistů a dalších zájemců o češtinu historickou i současnou se uskuteční u příležitosti stého výročí existence Naší řeči. Přihlašování příspěvků do pěti tematických sekcí bylo právě otevřeno. Více informací najdete zde.

21. 4. 2016

Vesmír: Kup mrkev, celer, petržel… a nezapomeň na cibuli!

Vít Michalec se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/4) zaměřuje na rozdílné užívání jednotného a množného čísla u vybraných druhů potravin. O tom, proč u jedněch volíme ve stejné situaci tvary jednotného a u druhých množného čísla, se dočtete zde.

21. 4. 2016

Uzlíky na jazyku získaly ocenění na přehlídce SCIAP

V pátém ročníku soutěžní přehlídky vědecko-popularizačních aktivit SCIAP (SCIence APproach), jíž se v 7 kategoriích zúčastnilo 85 soutěžních příspěvků, byl soubor internetových klipů Uzlíky na jazyku, který zábavnou formou popularizuje poznatky o českém jazyce, oceněn speciální cenou poroty za příspěvek, jenž si – bez ohledu na dělení do soutěžních kategorií – mezi členy poroty získal ze všech příspěvků největší oblibu. Bližší informace o soutěži naleznete v případě zájmu na webu přehlídky.

15. 4. 2016

Psaní velkých písmen v češtině

Kniha PhDr. Ivany Svobodové a kolektivu autorů z oddělení jazykové kultury ÚJČ AV ČR s názvem Psaní velkých písmen v češtině právě vyšla v nakladatelství Academia. Publikace je výsledkem grantového projektu Velká písmena v češtině z let 2011–2013 a přináší zevrubný popis této problematické pravopisné oblasti. Co jsou vlastní jména? Jaké jsou obecné zásady pro psaní velkých písmen? Jaké jsou jednotlivé pojmenovací typy? Autoři se zaměřují především na pojmenování, jejichž způsob psaní se v praxi velmi často rozchází s platnou kodifikací, a doplňují ta pojmenování, která Pravidla českého pravopisu nezachycují, ale jejichž způsob psaní, jak dokládají poradenské dotazy, činí opakovaně potíže.

7. 4. 2016

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

První letošní sešit Slova a slovesnosti (roč. 77, 2016, č. 1) přináší čtenářům stať o výzkumu jazykových norem z pera renomovaného sociolingvisty Klause Gloye a historiografickou studii Evy Krásové o první debatě o arbitrárnosti znaku. V novém čísle čtenáři najdou kromě toho recenzní stať Rolanda Wagnera o druhém dílu Mluvnice současné češtiny a (meta)lexikografický diskusní příspěvek Františka Martínka, inspirovaný nedávno publikovanou kritikou Slovníku současné češtiny. Za pozornost stojí i recenze knih Michaela Billiga a Jany Bílkové. Gloyovu německy psanou stať nabízí redakce čtenářům v elektronické podobě zdarma.

6. 4. 2016

Archív aktualit