Na co se nás ptáte

Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně jevu, který mne dost zaskočil. Dostal se mi do ruky lístek, na němž bylo uvedeno přestupná jízdenka. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli se to dá považovat za správné. Vždy jsem si myslela, že jízdenky jsou pouze přestupní a že slovo přestupný se používá jen ve spojeních jako přestupný rok. Prosím Vás tedy o objasnění tohoto jevu.


Odpověď: 
Mezi přídavnými jmény přestupný a přestupní v dnešní češtině obvykle vnímáme významový rozdíl. Slovo přestupný se užívá spíše ve významu ‚přesahující jistý počet‘ (přestupný rok je rok s 366 dny). Slovo přestupní má obvykle významový rys ‚účelovost‘ (přestupní jízdenka je taková, která je určena k tomu, aby se s ní mohlo přestupovat; na přestupní stanici můžete přestoupit; rovněž máme přestupní řád). Ještě v jazyce poloviny 19. stol. lze však nalézt doklad přestupní rok (časopis Kwěty) a u některých autorů dvacátého století (např. u Růženy Svobodové či u Václava Řezáče) se – řidčeji – vyskytovalo i spojení přestupná stanice. Významový rozdíl mezi oběma přídavnými jmény, jak ho vnímáme dnes, se tedy formoval postupně. Nelze říci, že by v případě spojení přestupná jízdenka šlo o chybu. Jedná se o netradiční, méně obvyklé užití přídavného jména přestupný, rozhodně však nikoli o užití chybné. I  Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slova přestupní ve významu účelovém jako řidší variantu podobu přestupný a naopak. Je možné, že k častějšímu užívání tvrdého přídavného jména přestupný přispívá i skutečnost, že tvrdá přídavná jména jsou tvarově bohatší. Zatímco máme jen přestupní jízdenku, přestupní lístek či  přestupní místo (tj. pro všechny tři rody stejný tvar na ), při tvrdém zakončení je k dispozici tvarové rozlišení: přestupný lístek, přestupná stanice, přestupné místo.
Více zde

Vesmír: Když instagramista šéruje na síti

Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/1) věnuje slovní zásobě elektronické komunikace. O tvoření, významu a způsobu užití výrazů obvyklých mezi uživateli sociálních sítí se můžete dočíst zde.

20. 1. 2017

Slovník podkrkonošského nářečí

V roce 2016 vyšel v nakladatelství Academia Slovník podkrkonošského nářečí, první komplexní zpracování nářečního lexika dané oblasti. Jarmila Bachmannová do slovníku zahrnula cca 13,5 tisíc abecedně řazených výrazů typických pro tradiční podkrkonošský dialekt, tedy taková slova a slovní spojení, která ze spisovného jazyka nebo obecné češtiny zpravidla neznáme.

13. 1. 2017

Slovník afixů užívaných v češtině

V nakladatelství Karolinum právě vychází Slovník afixů užívaných v češtině, slovníkářská práce, jaká zatím nemá předchůdce ani pro češtinu, ani pro jiný slovanský jazyk, a to ani svým předmětem, ani zpracováním podle korpusů. Slovník představuje jednotlivé předpony a přípony, představuje však i četné části složených slov, jimž se někdy přiznává blízkost afixům.

7. 1. 2017

Jazyková poradna bude 9.–11. 1. mimo provoz

Oddělení jazykové kultury vás zve na konferenci 100 let časopisu Naše řeč, která se uskuteční v prostorách Akademie věd na Národní 3 v Praze. Z tohoto důvodu bude v době konání konference 9.–11. 1. jazyková poradna mimo provoz. Na dotazy budeme odpovídat opět od čtvrtka 12. 1. Děkujeme za pochopení.

5. 1. 2017

Akademický slovník současné češtiny

Oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ začíná publikovat Akademický slovník současné češtiny. Nový výkladový slovník vzniká od r. 2012 a vychází po více než čtyřiceti letech od vydání Slovníku spisovného jazyka českého. Slovníková hesla budou uveřejňována postupně po abecedních úsecích. Jako první, ve verzi před recenzním řízením, jsou zveřejněna hesla písmene A.

4. 1. 2017

Vesmír: Elementárně o částicích

Barbora Štěpánková v jazykovém koutku časopisu Vesmír (2016/12) uvádí čtenáře do problematiky částic. O tom, jak se tento slovní druh vymezuje a že do něj kromě známé trojice , kéž, nechť patří i další slova, se můžete dočíst zde.

3. 1. 2017

Archív aktualit