Na co se nás ptáte

Dotaz:
Rád bych se zeptal jak správně používat oslovení „slečna“. Tedy kdy se použije oslovení slečna a kdy paní. Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná x vdaná), nebo jsou dána i další rozdílová kriteria (věk, dítě apod.)?


Odpověď:
Užívání titulů slečna a paní se v češtině neřídí žádnými přísnými jazykovými pravidly, spíše společenskými zvyklostmi. Ty se s vývojem společnosti – od generace ke generaci – poněkud
proměňují, a to tak, že titul slečna stále více ustupuje všeobecnému oslovení paní.
Titul slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy. Je vázán na svobodný stav ženy a v současné době je stále více omezován na velmi mladý věk nositelky. Ve všech ostatních případech dáváme přednost oslovení paní, a to jak ve spojení s příjmením, křestním jménem, povoláním, tak bez něj. Dnes už děti ve škole neříkají slečno učitelko, ale jen paní učitelko, lístky do kina si kupujeme u paní pokladní; zatímco spisovatel Herben kdysi napsal, že dům byl majetkem dvou starších slečen, dnes bychom velmi pravděpodobně řekli, že byl majetkem dvou starších paní. Pro roli ženy v dnešní společnosti není podstatné, je-li (byla-li) vdaná, nebo ne, a spolu s tím přestává být důležité rozlišování jejího stavu při oslovování (ostatně u mužů takové rozlišování taky nemáme). Rozhodně tedy neuděláme chybu, oslovíme-li ženu vážená paní v případě, kdy si stavem nejsme jisti. Toto oslovení je dnes chápáno jako neutrální. Pro zajímavost uvádíme, že v angličtině, která zkracuje výraz slečna pomocí Miss a paní pomocí Mrs., se vyvinul a v současné době je stále více preferován neutrální titul ženy, totiž Ms.

Více zde

Nové texty ve Vokabuláři webovém

S přispěním projektu Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS) bylo ve Vokabuláři webovém nově zpřístupněno dalších 12 textů starší české literatury, které připravili členové oddělení vývoje jazyka, a edice Umučení stockholmského, která vznikla v rámci projektu Otevřená věda. Do Vokabuláře můžete nahlédnout zde.

 

23. 2. 2017

Vesmír: Únor bílý, pole sílí

Jana Nová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/2) věnuje názvům měsíců v různých slovanských jazycích a jejich vztahu k ročnímu chodu přírody. Také o tom, že mezinárodní kalendářní názvy se meteorologickými zkušenostmi neinspirovaly, se dočtete zde.

17. 2. 2017

Vyšel Nový encyklopedický slovník češtiny

Nakladatelství Lidové noviny právě vydalo Nový encyklopedický slovník češtiny. Mezi jeho autory náleží i řada pracovníků ÚJČ, kteří se ve svých textech věnovali mnoha oblastem jazyka. Dvousvazková publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny z roku 2002, zároveň jej však přesahuje rozsahem, obsahem i formou. Novinkou je rovněž zpřístupnění elektronické verze na internetu, slovník naleznete zde.

15. 2. 2017

Přednáška: Nová zjištění o staročeských pramenech

Srdečně vás zveme na přednášku Kateřiny Volekové (oddělení vývoje jazyka ÚJČ) a Jaroslava Svátka (Ústav českých dějin FF UK) s názvem Nová zjištění o staročeských pramenech. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 1. března 2017 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1.

22. 2. 2017

Reportáž o konferenci 100 let Naší řeči

Konference 100 let Naší řeči sice již proběhla, kdo se však lednového jednání nemohl zúčastnit či kdo by si rád připomněl výbornou atmosféru odborného rokování, může zhlédnout právě zveřejněné video, které nalezne zde.

9. 2. 2017

Vesmír: Když instagramista šéruje na síti

Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/1) věnuje slovní zásobě elektronické komunikace. O tvoření, významu a způsobu užití výrazů obvyklých mezi uživateli sociálních sítí se můžete dočíst zde.

20. 1. 2017

Archív aktualit