Na co se nás ptáte

Dotaz:
Do jaké míry negativně a kontraproduktivně ovlivňují jazykoví mloci z ústavů český jazyk?


Odpověď:
Nebudeme komentovat hrubé označení, pouze se pokusíme stručně vysvětlit, co je hlavní náplní činnosti lingvistů. Jazykovědci především jazyk zkoumají a popisují, stejně jako vědci z jiných oborů zkoumají jiné předměty svého zájmu. Jestliže se např. dá užít v 6. p. tvar na papířena papíru, není to proto, že by to rozhodl nějaký lingvista, ale proto, že to vyplývá ze současného stavu jazykového systému. I kdyby se někdo rozhodl, že jeden tvar zakáže, ničeho by tím nedosáhl, pokud by tento tvar byl systémově v pořádku, byl v komunikaci funkční a v úzu rozšířený. Veškeré kodifikační zásahy tak vyplývají ze znalosti jazykového systému a musí respektovat jeho vývoj. Jakmile se nějaký kodifikovaný jev ukáže jako nevhodný, v jazyce se prostě neujme, lidé ho neužívají a sám zanikne, i kdyby ho lingvista prosazoval sebesilněji. Je velmi málo jevů, které lze ovlivnit rozhodnutím, většina jich je skutečně dána prostým pozorováním jazyka (ale i mimojazykových skutečností) a konstatováním zjištěného faktu. A na základě znalosti systému a jeho vnitřních zákonitostí a tendencí pak může lingvista nějaký jev doporučit jako funkční, systémový a perspektivní a jiný naopak nedoporučit jako nesystémový, nefunkční a neperspektivní. Rozhodně není v zájmu lingvistů brzdit jazykový vývoj kodifikací zastaralých či složitých jevů, protože by si tím zbytečně přidělávali a komplikovali práci (třeba právě v poradenské oblasti) a jazykový vývoj by stejně nezastavili. Naopak právě lingvisté jsou často kritizováni za kodifikaci tvarů, které velká část veřejnosti stále považuje za nevhodné, protože v době jejich školní docházky byly považovány za nespisovné (z druhé strany jsou zase jinými mluvčími kritizováni za brzdění vývoje; důležité je tedy udržet jakousi rovnováhu mezi oběma póly, která nebude brzdit vývoj, ale zároveň zaručí stabilitu jazyka – v lingvistických termínech se tomu říká „pružná stabilita“). Klíčovým slovem je zde doporučit. Lingvisté v žádném případě nic nenařizují, pouze radí, doporučují a informují (viz popularizační činnost ÚJČ). V České republice nemáme žádný jazykový zákon i Pravidla českého pravopisu mají pro veřejnost pouze doporučující charakter (jejich závaznost je dána spíše všeobecným konsensem a respektem než nařízením), stejně tak Ústav pro jazyk český je primárně výzkumné, vědecké pracoviště. Zajímalo by nás tedy, jaké rozhodnutí jazykovědců v poslední době češtinu kontraproduktivně a negativně ovlivnilo, eventuálně ochudilo.
Více zde

Vesmír: Brufenujete?

Magdalena Kroupová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/3) věnuje slovesům odvozeným od názvů obchodních značek. Co mají společného například slova brufenovat, googlovat, luxovat, rolbovat a youtubovat se můžete dočíst zde.

15. 3. 2017

Přednáška: Nepublikova(tel)né postřehy

Na přednášce Nepublikova(tel)né postřehy, pořádané Jazykovědným sdružením, bude Jan Králík zvažovat, odkud a kam (asi) kráčí kvantitativní lingvistika, neboť primární zjištění spíše jen ilustrují, sekundární zjištění se obtížně interpretují. Přednáška se koná ve čtvrtek 23. 3. od 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

15. 3. 2017

Přednáška: Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci

Josef Šimandl z oddělení gramatiky ÚJČ prosloví v Kruhu přátel českého jazyka přednášku nazvanou Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci. Koná se ve středu 15. března 2017 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

10. 3. 2017

Přednáška: Lingvistická systematizace dat a jazykové poradenství

Dovolujeme si vás pozvat na přednášku Martina Proška s názvem Lingvistická systematizace dat a jazykové poradenství, v níž na názorných příkladech představí, jak by měla systematizace dat z jazykových dotazů adresovaných jazykové poradně ÚJČ konkrétně přispět k empirickému poznání stavu jazyka, jeho užívání a postojové problematiky. Přednášku pořádá Jazykovědné sdružení a uskuteční se 9. 3. v 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

5. 3. 2017

Rozšířené vydání knihy Jak se bude vaše dítě jmenovat?

V nakladatelství Academia právě vyšlo šesté, aktualizované a rozšířené vydání knihy Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? Na tvorbě přidaných hesel a doplňování nově ověřených jmen autorsky spolupracovali Pavel Štěpán a Martina Ptáčníková z oddělení onomastiky.

3. 3. 2017

Nová monografie: Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu

V nakladatelství Scriptorium právě vyšla kolektivní monografie Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu, jejímiž editory jsou pracovníci oddělení vývoje jazyka M. Homolková a M. Dragoun. Publikace přináší kritickou edici českého textu Tabulí z obou dochovaných rukopisných kodexů.

3. 3. 2017

Archív aktualit