Zajímavé dotazy

Dotaz:

V Internetové jazykové příručce jsem v kapitole o psaní složených přídavných jmen označujících barvy narazila na změnu pravidel. Co všechno tato změna pravidla zahrnuje a proč k ní došlo?


Odpověď:

V Internetové jazykové příručce skutečně nedávno došlo ke zjednodušení pravidla o psaní složených přídavných jmen označujících barvy. Podle původního pravidla musel pisatel rozlišovat, zda může kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud ano, psalo se přídavné jméno v případě dvou samostatných barev se spojovníkem (žluto-zelený), v případě odstínu dohromady (žlutozelený). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne. Proto zní současné doporučení takto: Označujeme-li složeným přídavným jménem dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, píšeme mezi oběma částmi spojovník (např. žluto-zelený pruhovaný svetr, bílo-modré květované šaty, modro-žlutý míč, červeno-modro-bílá vlajka). Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Označujeme-li barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy; bílomodrý, tj. bílý s nádechem do modra).

 

bm

 

Více zde

Živa: Nejlepší medicína je citron aneb Psaní samohlásek v přejatých slovech

Podle Pravidel českého pravopisu se v přejatých slovech „délka samohlásky označuje zpravidla tam, kde se ve spisovné výslovnosti vyslovuje dlouhá samohláska bez většího kolísání“. Příspěvek Anny Černé (Živa 2019/2) připomíná, jak je to s kvantitou vokálů v základu cizích slov, jak se mění kvantita při odvozování adjektiv, a především se zaměřuje na oblast, o niž se podle zkušeností jazykové poradny pisatelé zajímají nejčastěji – označování délky samohlásek v zakončení slov.

23. 4. 2019

Přednášky L. Jílkové v Sofii

Lucie Jílková (oddělení stylistiky a sociolingvistiky) vystoupí 23. a 24. dubna v Českém centru Sofie se dvěma přednáškami. V první, nazvané Výslovnost v České televizi, se zaměří na zásady ortoepické výslovnosti v češtině, ve druhém vystoupení (Variety češtiny) na úryvcích ze současné beletrie představí konkrétní jazykové variety. Přednášky jsou určeny studentům jazykových kurzů v Českém centru Sofie a studentům bohemistiky Sofijské univerzity. Více informací najdete pod tímto odkazem.

12. 4. 2019

Udělení ceny Jakubu Slámovi

Jakub Sláma (oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ) převzal 8. dubna od rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy Cenu prof. JUDr. Karla Engliše pro nejlepší absolventy společenskovědních oborů. Oceněnému kolegovi gratulujeme a přejeme mnoho dalších studijních i pracovních úspěchů.
 

10. 4. 2019

Pozvánka na dvoudenní workshop

Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS) pořádá 9. a 10. května 2019 v Kampusu Hybernská workshop Základy XML TEI. Cílem akce pro nejvýše 20 účastníků je rozšířit povědomí o standardu XML TEI mezi českými akademickými pracovníky včetně studentů. Prosíme zájemce o workshop, aby se registrovali do 10. dubna 2019 pomocí přihlašovacího formuláře, který je k dispozici i s podrobnějšími informacemi pod tímto odkazem.

5. 4. 2019

Vyšel časopis Acta onomastica 1/2019

Aktuální tematické číslo časopisu Acta onomastica obsahuje 13 anglicky psaných statí věnovaných politickým a sociálním vlivům na evropskou toponymii v 19. a 20. století. Mimo jiné přináší článek Žanety Dvořákové o místním jménu Polná, které se do naší kulturní encyklopedie zapsalo jako místo vraždy Anežky Hrůzové, dále příspěvek Martiny Ptáčníkové o náměstí Jana Palacha, jež se stalo symbolem lidového protestu, nebo stať Pavla Štěpána o proměnách venkovské krajiny a jmen v důsledku kolektivizace zemědělství. Úplný obsah čísla najdete zde.

4. 4. 2019

Vesmír: Není nutno, aby bylo přímo veselo

Pro vyjádření stavů – objektivních i subjektivních – máme v češtině zvláštní typ příslovcí, např. Venku je horko. Je mi chladno. V odborné terminologii se jim říká predikativa, protože jejich typickou funkcí ve větě je být součástí přísudku – predikátu. Jejich formě, významu i gramatickým vlastnostem je věnován jazykový sloupek Barbory Štěpánkové v časopise Vesmír (2019/4).

3. 4. 2019

Archív aktualit