Na co se nás ptáte

Dotaz:
Zajímalo by mne, jaká jsou pravidla pro používání krátké a dlouhé verze předložek k, s, v a z.

 
Odpověď:
V případě vokalizace neslabičných předložek nelze mluvit přímo o pravidlech, ale spíše o tendencích:
1. Před slovem začínajícím samohláskou se neslabičné předložky nevokalizují. Např.: k ústavě, s ementálem, v okolí, z Asie.
2. Před slovem, které začíná stejnou souhláskou jako předložka, vokalizujeme vždy. Např.: ke kořenům, se sestrou, ve vejci, ze země. Výjimku tvoří ustálené spojení s sebou.
3. Tendence k vokalizaci je silná, pokud předložka stojí před slovem začínajícím podobnou souhláskou, tedy s před z-, ž-, š-; z před s-, š-, ž-; v před f-; k před g-. Důležitou oli zde hraje právě faktor výslovnosti. Např.: ke groši, ke gauči, ke guláši, ke Grónsku (zde je vokalizace prakticky bezvýjimečná); se zemí, se ženou, se švestkou (u tohoto typu se ve velmi malé míře vyskytují i varianty nevokalizované, hlavně tam, kde příliš nepřekáží výslovnosti - např. s žaketem); ve Finsku, ve Francii, ve fasciklu (zcela převažují podoby vokalizované); ze stromu, ze šuplete, ze železa (i zde se v případech, kdy to nepřekáží výslovnosti, v malé míře vyskytují nevokalizované podoby).
4. Předložky stojící před slovem, které začíná jinou souhláskou, se někdy vokalizují, jindy ne. Záleží tu především na složitosti (resp. vyslovitelnosti) souhláskové skupiny na začátku slova.
4.1. Před jednou souhláskou se neslabičné předložky nevokalizují. Např.: k řece, s pentličkami, v zimě, z vesnic.
4.2. Před skupinou dvou souhlásek:
4.2.1. Předložka se pravidla nevokalizuje, je-li druhou souhláskou neslabičné r (ř) nebo l. Např.: s prací, s brundibárem, s přísností, s Frantou, s klackem, z Prahy, z brodu, z kraje, z příčiny, z kláštera, v trávě, v Hradci, v křoví, v kříži, v hlavě, k bráně, k práci, k příhodě, k předpisům, k pláči. Spíše se však vokalizují neslabičné předložky před spojením souhlásek tř, sl, dř, zr, zl. Např.: ve třech, ke třem, ze třídy, se třením; ze dřeva(ale spíše k dřevěné); se slečnou, ve sluji, ke slibu, ze slamníku; se zrádcem, ke zrodu, ve zrání, ze zrady; se zlodějem, ke zlatu, ve zlatě, ze zlosti. Vyskytují se ještě další případy, kdy spíše vokalizujeme - např.: ve mlýně (ale spíše z mlýna) a  ve hře (ale spíše s hrou).
4.2.2. Spíše ve prospěch vokalizace svědčí úzus, je-li na druhém místě jiná souhláska než r (ř), l. Zvláště frekventovaná je vokalizace tam, kde druhá souhláska skupiny je stejná jako souhláska předložky - např. ve dveřích, ve svém, ke skoku.
4.3. Před skupinou tří souhlásek neslabičné předložky většinou vokalizujeme. Např.: ke středu, se vstupem, ve skladišti, ze vzpomínek.
5. Předložka k má kromě standardní vokalizované podoby ke ještě i podobu ku, která se však dochovala pouze v některých ustálených spojeních (např. ku příkladu, ku prospěchu).
Více zde

Vyšly nové Jazykovědné aktuality

V novém čísle Jazykovědných aktualit najdete mimo jiné drobnost Michaely Liškové Rubrika Slovo v Magazínu Pátek Lidových novin, dále zprávu Martina Šemelíka, Marie Vachkové a Víta Michalce K činnosti lexikografické sekce Jazykovědného sdružení ČR v letech 2015–2018. Lucie Jílková napsala recenzi knihy Kláry Dvořákové Ty jo, to seš dobrá! Jak se skládají komplimenty v češtině a Jana Matúšová recenzi knihy Jozefa Tancera Rozviazané jazyky. Ako sme hovorili v starej Bratislave. Celý obsah čísla je k dispozici zde.

23. 7. 2018

Vesmír: Alžběta II. – a Charles III.?

Překládání jmen mezinárodně známých osobností do národních jazyků bylo běžné ve středověku, ale nevymizelo ani ve 21. století. Kdyby české nebo maďarské noviny přinesly zprávu o Elizabeth II., nejeden čtenář by pravděpodobně tápal, o kom je řeč. Převodům jmen panovníků mezi jazyky se věnuje článek Jany Nové pro časopis Vesmír (7-8/2018), který si můžete přečíst zde.

18. 7. 2018

Prezentační video ÚJČ

Pro Veletrh vědy, který se konal 7.–9. června 2018 v Letňanech, vzniklo prezentační video Ústavu pro jazyk český. Bylo vytvořeno ze snímků pořízených při podzimním a zimním fotografování zaměstnanců a zaměstnankyň ÚJČ. Pro zájemce, kteří video nemohli zhlédnout na veletrhu, a pro návštěvníky veletrhu, kteří si je chtějí připomenout, jsme prezentaci nechali zveřejnit na videokanálu YouTube pod tímto odkazem.

3. 7. 2018

Živa: Když opeřeného obratlovce lapají…

Jazykový koutek (Živa 2018/3) volně navazující na předchozí příspěvek o sýčkovi je věnován podstatnému jménu pták – především zastoupení tohoto výrazu v lidové slovesnosti, frazeologismech, příslovích, ustálených obratech (když ptáčka lapají; noční pták x ranní ptáče; je po ftákách). Autorka koutku Anna Černá neopomíjí ani vysvětlení motivace pojmenování pokrmu nazývaného u nás španělský ptáček.

27. 6. 2018

Prázdninový provoz jazykové poradny

Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každou středu v 9–12 a 13–15 hodin. Děkujeme za pochopení.
 

27. 6. 2018

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo první letošní a v pořadí již sedmnácté číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie. Sedmičlenný autorský tým ve složení Milena Hnátková, Tomáš Jelínek, Marie Kopřivová, Vladimír Petkevič, Alexandr Rosen, Hana Skoumalová a Pavel Vondřička zde představuje svůj návrh typologie českých víceslovných jednotek, která je základem reprezentativní lexikální databáze. Lucie Jílková analyzuje funkce slovního spojení až tak v současné mluvené češtině. Překryvům replik ve spontánních mluvených rozhovorech se ve svém článku věnují Zuzana Komrsková a Petra Poukarová. Příspěvek Františka Štíchy se zaměřuje na stylové a frekvenční charakteristiky českých příčinných spojek.

22. 6. 2018

Archív aktualit