Na co se nás ptáte

Dotaz:
Rád bych Vás poprosil o odborný názor na problematiku českého ekvivalentu známé sudetoněmecké organizace Sudetendeutsche Landsmannschaft. Mělo by se psát landsmanšaft nebo landsmannschaft nebo spíše používat překlad Sudetoněmecké krajanské sdružení? Jde mj. o to, jakou slohovou příznakovost výrazu landsmanšaft přisuzujete – je to spíše neutrální, nebo pejorativní? Tak to vnímali, pokud si pamatuji, někteří publicisté, v (psaném) úzu ale „landsmanšaft“ zřejmě převládá. Podotýkám, že někteří historici nedoporučují užívat překlad „Sudetoněmecké krajanské sdružení“, protože to vnímají v české podobě jako neadekvátní povaze té organizace.


Odpověď:
Tento dotaz se týká spíše historického pojetí (a přijetí) daného pojmu než jeho jazykové vhodnosti. Domníváme se, že pejorativnost slova landsmanšaft, příp. landsmannschaft, nevyplývá ani tak z jeho formy (pravopisu), ale především z významu toho, co označuje, tedy samotné organizace. Nevidíme důvod považovat doslovný český překlad (Sudetoněmecké krajanské sdružení) za nevhodný, ačkoli zavedenějším pojmenováním je pravděpodobně počeštěné landsmanšaft. Co se týče konkurence výrazů landsmanšaftlandsmannschaft, v Českém národním korpusu nalezneme 56 výskytů první, počeštěné varianty a nula výskytů druhé. Podíváme-li se, jak se s pojmem landsmannschaft zachází v odborných publikacích věnovaných česko-německým vztahům, zjistíme, že je v počeštěné podobě opravdu poměrně rozšířený: o  Sudetoněmeckém landsmanšaftu píše např. Eva Hahnová. Na druhou stranu v knize Václava Houžvičky o sudetoněmecké otázce Návraty sudetské otázky se důsledně používá doslovný překlad Sudetoněmecké krajanské sdružení.
Dali bychom tedy s ohledem na četnost výskytů přednost psaní Sudetoněmecký landsmanšaft, ačkoli vyloučit nelze ani jednu podobu.
Více zde

Vesmír: Facelift rozjasňuje tvář a dává jí příjemně optimistický výraz

Michaela Lišková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/5) věnuje slovníkové exemplifikaci. Při volbě příkladů do slovníku je třeba postupovat uvážlivě: v lexikonu se totiž nejen uchovává bohatství jazyka, ale zrcadlí se v něm i národní a kulturní identita. Více zde.

20. 5. 2016

Přednáška: Čas v jazyce a ve slovníku

Zveme na přednášku Michaely Liškové z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ s názvem Čas v jazyce a ve slovníku, která se bude konat v rámci vědecké kavárny na Veletrhu vědy 2016, a to 20. května 2016 od 11:00 ve veletržním areálu v pražských Letňanech.

16. 5. 2016

Vyšla Stylistika mluvené a psané češtiny

Pracovníci oddělení stylistiky a lingvistiky textu ÚJČ ve spolupráci se svými kolegy z pražských vysokých škol připravili pro nakladatelství Academia novou Stylistiku mluvené a psané češtiny. Monografie doplňuje dosavadní výzkumy stylu českých textů a staví na nejnovějším materiálu. Stylistické dění spojuje se sférami komunikace běžné, institucionální, odborné, učební, mediální, reklamní a literární. Kniha je určena především lingvistům, studentům a profesionálním uživatelům češtiny, díky analýzám bohatého materiálu však může oslovit i širší okruh čtenářů.

13. 5. 2016

Nová kniha o dějinách češtiny a českých dějinách

Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení ÚJČ vydal v Mnichově novou knihu Perspektiven auf die Geschichte des Tschechischen und die tschechische Geschichte. Srovnává v ní některé aspekty dějin keltských a slovanských jazyků, zejména češtiny. Očima funkčně-strukturní pražské školy se dívá na dílo starší české gramatografie a pojednává o staré češtině v zrcadle jazykového kontaktu. Píše o kulturních aspektech díla Viléma Mathesia a o osudech české jazykovědy za komunismu a nakonec se opatrně dotýká i smyslu českých dějin a postavení české kultury v Evropě.

13. 5. 2016

Naše řeč 2/2016 právě vyšla

Právě vyšlo nové číslo Naší řeči. Vaší pozornosti doporučujeme zejména článek Pavly Kochové a Zdeňky Opavské, který komplexně představuje koncepci připravovaného Akademického slovníku současné češtiny. Zpracování názvů pekařských a cukrářských výrobků v tomto slovníku pak rozebírá text Barbory Procházkové. V budoucnu bude Naše řeč přinášet i další články zaměřené na různé dílčí oblasti práce lexikografů ÚJČ a uvítá i diskusní příspěvky, které budou na koncepci slovníku obecně i na konkrétní představené problémy reagovat. Rubriku článků uzavírá v novém čísle Jan Volín a Pavel Šturm představením výzkumu řečového rytmu.

9. 5. 2016

Edice Veleslavínova Nomenclatoru získala ocenění v soutěži Slovník roku 2016

Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus Daniela Adama z Veleslavína, na jehož kritické edici se podíleli mimo jiné pracovníci ÚJČ Alena M. Černá a Boris Lehečka, získal v soutěži Slovník roku 2016 třetí cenu poroty za překladový slovník. Editorům i Danielu Adamovi z Veleslavína gratulujeme. Výsledky soutěže zde, více o slovníku zde.

27. 4. 2016

Archív aktualit