Na co se nás ptáte

Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se větné skladby. Pokud se ve větě vyskytne jméno a příjmení, které z nich je přívlastkem? Např.: „Alois Jirásek napsal …“ Je podmětem Alois nebo Jirásek? Našla jsem v různých příručkách protichůdná vysvětlení.

 

Odpověď:
Váš dotaz je poměrně problematický. Jednoznačné řešení Vám nemůžeme poskytnout, české gramatiky se na něm totiž bohužel neshodnou. V. Šmilauer například chápe vztah jména a příjmení jako vztah přístavkový, jiní syntaktici zase jako přívlastkový, další mluvnice křestní jméno a příjmení syntakticky nerozčleňují a o tomto spojení mluví jako o komplexním větném členu.
Pojetí uvedeného spojení jakožto těsného spojení přístavkového má své opodstatnění v tom, že jsou oba členy spojení na stejném stupni (jsou stejnými větnými členy) a označují stejnou představu (v tomto případě nositele jména). Problémem tohoto pojetí je, že u Šmilauera nejde o zcela tradiční chápání přístavku – tradičně bychom totiž museli jednu složku spojení označit jako jistý větný člen (předmět či podmět) a druhou složku jako přístavek. Toto pojetí by tedy pro jedince, kteří přístavek chápou tradičně, mohlo při větném rozboru znamenat jisté interpretační problémy.
Pojetí přívlastkové vychází spíše z původu vlastních jmen. Jako přívlastek se v takovém případě označuje příjmení – jinými slovy je dané spojení chápáno tak, že základem je křestní jméno a příjmení toto křestní jméno významově určuje. Toto pojetí však není zcela bezproblémové – příjmení lze totiž zcela běžně užít i bez spojení s křestním jménem (na rozdíl od přívlastku, který bez spojení s rozvíjeným členem užít nemůžeme). Pokud bychom na toto pojetí přistoupili, museli bychom užití příjmení bez spojení se jménem křestním chápat jako jiný větný člen (podmět či předmět) než příjmení ve spojení s křestním jménem, což by nám náš syntaktický popis zbytečně komplikovalo.
Pojetí spojení jako komplexního větného členu je ve své podstatě velice blízké pojetí spojení jako spojení přístavkového ve smyslu Šmilauerově (lze říci, že se jedná pouze o rozdíl terminologického charakteru). Komplexní větný člen tvoří spojení alespoň dvou výrazů, které mají stejnou větněčlenskou funkci, přičemž jednotlivé složky komplexního větného členu označují (v podstatě) touž skutečnost. Toto pojetí se nám zdá pro popis spojení křestního jména a příjmení nejvhodnější, je však třeba dodat, že neřeší, v jakém významovém vztahu obě části spojení jsou.

Více zde

Vesmír: Brufenujete?

Magdalena Kroupová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/3) věnuje slovesům odvozeným od názvů obchodních značek. Co mají společného například slova brufenovat, googlovat, luxovat, rolbovat a youtubovat se můžete dočíst zde.

15. 3. 2017

Přednáška: Nepublikova(tel)né postřehy

Na přednášce Nepublikova(tel)né postřehy, pořádané Jazykovědným sdružením, bude Jan Králík zvažovat, odkud a kam (asi) kráčí kvantitativní lingvistika, neboť primární zjištění spíše jen ilustrují, sekundární zjištění se obtížně interpretují. Přednáška se koná ve čtvrtek 23. 3. od 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

15. 3. 2017

Přednáška: Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci

Josef Šimandl z oddělení gramatiky ÚJČ prosloví v Kruhu přátel českého jazyka přednášku nazvanou Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci. Koná se ve středu 15. března 2017 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

10. 3. 2017

Přednáška: Lingvistická systematizace dat a jazykové poradenství

Dovolujeme si vás pozvat na přednášku Martina Proška s názvem Lingvistická systematizace dat a jazykové poradenství, v níž na názorných příkladech představí, jak by měla systematizace dat z jazykových dotazů adresovaných jazykové poradně ÚJČ konkrétně přispět k empirickému poznání stavu jazyka, jeho užívání a postojové problematiky. Přednášku pořádá Jazykovědné sdružení a uskuteční se 9. 3. v 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

5. 3. 2017

Rozšířené vydání knihy Jak se bude vaše dítě jmenovat?

V nakladatelství Academia právě vyšlo šesté, aktualizované a rozšířené vydání knihy Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? Na tvorbě přidaných hesel a doplňování nově ověřených jmen autorsky spolupracovali Pavel Štěpán a Martina Ptáčníková z oddělení onomastiky.

3. 3. 2017

Nová monografie: Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu

V nakladatelství Scriptorium právě vyšla kolektivní monografie Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu, jejímiž editory jsou pracovníci oddělení vývoje jazyka M. Homolková a M. Dragoun. Publikace přináší kritickou edici českého textu Tabulí z obou dochovaných rukopisných kodexů.

3. 3. 2017

Archív aktualit