Na co se nás ptáte

Dotaz:
Jsem kronikářem naší obce, ve které žiji od narození – 64 let. Kroniku píši osmý rok. Prosím, poraďte mi, zda mohu v zápisech používat způsob, jakým mluví všichni občané Mělnicka o svém okresním městě. Nikdo u nás neřekne: „Pojedu do Mělníka, byl jsem v Mělníku,“ ale použije: „Pojedu na Mělník, byl jsem na Mělníku.“


Odpověď:

Máte pravdu, že mnozí uživatelé si předložku na oblíbili natolik, že zapomínají na existenci předložek dalších (např. v, u). V některých spojeních předložka na předložku v již téměř vytlačila – dnes již běžně studujeme na gymnáziu, bydlíme na koleji, chodíme na úřad. V mnoha případech je spojení s předložkou na stále hodnoceno jako nespisovné, k nim patří i příklady, které uvádíte. Ve formálním kontextu je vhodné užít formulaci: zboží zakoupené v jiné prodejně; kartou plaťte u poklady č. x.
Spojení předložky se zeměpisným jménem záleží silně na konvenci užívání. V uvedených příkladech je náležitá předložka v: bydlím v Českých Budějovicích, v Brně, v Ostravě, v Karlových Varech. V Čechách i na Moravě jsou místa (a není jich málo), u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na: například bydlíme v Kladně i bydlíme na Kladně, jedeme do Ruzyně i na Ruzyň atd. Historicky vzato předložka na bývala spojována s těmi jmény osad, které ležely výše než sousední osady, a také se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků. Dodnes se v Praze říká bydlet na Vinohradech, na Petřinách či jet na Žižkov. Toto pravidlo se však neuplatňovalo důsledně, proto se říká v Podolí, ale na Smíchově, přestože obě čtvrti leží na vltavském břehu. Tendence užívat předložku na se postupně stává více záležitostí ustáleného spojení než skutečných výškových rozdílů. S předložkou na se také častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice, spojení s předložkou v mají charakter spíše celonárodní. Píšete-li kroniku, zajisté by bylo proti duchu tohoto literárního žánru se od místní tradice odklonit.

Více zde

Živa: O bacilech a virech

Jed, otravná šťáva, sliz, hůlkamalý život tvoří základ slov, jejichž frekvence v tomto období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění vrůstá. Jsou zajímavá nejenom tím, že se ví, kdy se objevila poprvé a kdo je jejich „autorem“, ale i tím, jak s nimi dnes v jazyce zacházíme. Jde o výrazy virus/vir, bacil, bakterie, mikrob, jimž je věnován první letošní jazykový koutek Anny Černé v časopise Živa (1/2019).

15. 2. 2019

Vesmír: Na počátku bylo... gesto

Co spojuje frazeologické výrazy kroutit nad něčím hlavou, držet někomu palce, ukazovat si na někoho prstem, zaťukat na dřevo nebo mít něčeho až pocuď? Vyjadřujeme jimi náš postoj, názor nebo hodnocení a často je doprovázíme typickým gestem. Lexikálním jednotkám tohoto typu, tj. frazémům založeným na určitém posunku, je věnován jazykový sloupek Zdeňky Opavské v časopise Vesmír (2019/2).

7. 2. 2019

Kritická edice staročeského překladu díla Mikuláše z Lyry

V nakladatelství Scriptorium vyšla kniha Výklad Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Kritickou edici staročeského překladu připravil pětičlenný tým pracovníků oddělení vývoje jazyka ÚJČ. Vydání je doprovozeno přehledem rukopisného dochování Lyrových děl v bohemikálním prostředí a studií věnovanou staročeskému překladu uvedené části Lyrovy Postilly, který je jedinečnou a svébytnou památkou českého předhusitského písemnictví.

4. 2. 2019

Nový svazek Starých letopisů

V rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum vyšel druhý svazek rozsáhlého souboru kronik Staré letopisy české, který editovali Alena M. Černá, Petr Čornej a Markéta Klosová. Kniha obsahuje šest textů, které prozrazují vztah k východočeskému regionu, historický a lingvistický komentář, osobní a místní rejstřík a diferenční slovník.

 

1. 2. 2019

Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice

Kateřina Voleková připravila pro nakladatelství Akropolis edici latinského traktátu o českém pravopise Orthographia Bohemica, pojednávajícího o užívání diakritik v češtině 15. století. Text je doplněn překladem do češtiny a do angličtiny. Zároveň s tímto traktátem vychází v samostatném svazku edice nejstarší mluvnice češtiny, nazývaná podle místa vydání „náměšťská“. Tuto Gramatiku českou (1533), která je ve svazku doplněna českou a německou studií, k vydání připravil Ondřej Koupil.

 

31. 1. 2019

Nová kniha o výslovnosti spisovné češtiny

V nakladatelství Academia právě vyšla monografie Veroniky Štěpánové Vývoj kodifikace české výslovnosti. Kniha se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny, zabývá se prvními snahami o zachycení ortoepických pravidel, přípravami kodifikačních příruček v ÚJČ a shrnuje nejnovější vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti.

23. 1. 2019

Archív aktualit