Na co se nás ptáte

Dotaz:
Máme u nás skupinu mažoretek – mužů, můžeme pro ně používat označení mažoreti?


Odpověď:

Slovníky spojují slovo mažoretka výhradně se ženami a dívkami a v definicích se vůbec s možností, že by šlo o muže, nepočítá. Proto se nikde ani neuvádí mužská podoba. Jde o termín převzatý z francouzského majorette (ten si čeština přizpůsobila přidáním přípony -ka). Přípona -ette ve francouzština značí ženský rod. To znamená, že k základu major- byla přidána koncovka -ette pro ženy a toto slovo pak získalo svůj specifický význam. Užívání slova mažoret bychom v češtině raději nedoporučovali. V úzu jsme nenašli jediný výskyt tohoto slova (ani v jazykovém korpusu, ani na internetu), tudíž je evidentní, že se v praxi vůbec neužívá. Kromě toho výraz mažoret by vzhledem ke své neobvyklosti mohl být chápán jako nežádoucí ironie. U specifických profesích vyhrazených (alespoň zpočátku) pouze ženám, je obtížné utvořit mužskou podobu a ze slovotvorných i jiných důvodů většinou nevystačíme s tím, že odtrhneme koncovku -ka. Někde si pomůžeme cizím slovem, např. letuška – stevard. Někde musíme použít slovo s podobným významem: hosteska – informátor, pořadatel, uvaděč, průvodce, příp. společník apod. (i když význam není zcela identický s původním slovem hosteska). Existují i případy, kdy se pro muže užívá pojmenování původně pouze ženské, např. akvabela (užívá se pro muže i ženy). V některých případech nám však nezbývá než užít opisu, případně vymyslet či převzít jiné slovo, které bychom v daném významu užili. Není vyloučeno, že s přibývajícím počtem mužů věnujících se této činnosti vznikne nějaké jednoslovné pojmenování nebo se jako u akvabel vžije pojmenování mažoretka i pro muže. Ale prozatím bychom byli raději s užíváním pojmu mažoret opatrní.

Více zde

Prázdninový provoz jazykové poradny

Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každou středu v 9–12 a 13–15 hodin. Děkujeme za pochopení.

20. 6. 2017

Druhá letošní Naše řeč právě vyšla

Nové číslo časopisu Naše řeč přináší analýzu zápisu samohláskové délky v tisku z 16. století od Veroniky Böhmové, pojednání Zuzany Hlubinkové o nářečních slovesech s významovým odstínem úsilnosti či vyšší intenzity a rozbor jazykových specifik prozaických děl Jaroslava Hutky z pera Františka Štíchy. K tomu dvě recenze, dvě zprávy a drobnost Petra Nejedlého o slovu sluníčkář – vše najdete zde.

19. 6. 2017

Vesmír: Paraziti ve vyjadřování

V jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/6) se Vít Michalec zabývá rozšířeným fenoménem parazitních slov. Setkáváme se s nimi dennodenně, častokrát nás při poslechu cizích promluv rozčílí, ale zpravidla je sami používáme, aniž bychom si toho byli vědomi. Jaké z těchto slov dnes zapleveluje komunikaci, se dočtete zde.

15. 6. 2017

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V letošním druhém čísle Slova a slovesnosti (roč. 78, 2017, č. 2) rozebírají Pavel Šturm a David Lukeš hláskovou strukturu iniciálních a finálních částí slov v psaných a mluvených korpusech češtiny. Jana Kesselová zkoumá osvojování kategorie instrumentálu u malých dětí a všímá si různých vývojových aspektů. Jan Chromý srovnává dva korpusy mluvené češtiny a zamýšlí se nad otázkami budování mluvených korpusů z pohledu variační sociolingvistiky. Více naleznete zde.

8. 6. 2017

Pozvánka na Veletrh vědy

Ve dnech 8.–10. 6. 2017  se na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech koná Veletrh vědy. Na této největší populárně naučné akci v České republice, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR, se v zóně kariérního poradenství představuje i Kabinet studia jazyků ÚJČ. Těšíme se na vás.

5. 6. 2017

Změna provozu jazykové poradny 25. a 26. května

Z důvodu celoústavního semináře bude ve čtvrtek 25. 5. v odpoledních hodinách a v pátek 26. 5. po celý den jazyková poradna ÚJČ mimo provoz. Na dotazy budeme odpovídat opět od pondělí 29. 5. Děkujeme za pochopení.

19. 5. 2017

Archív aktualit