Na co se nás ptáte

Dotaz:
Jakého rodu je planeta Pluto? Objevily se tu dva protichůdné názory: středního, nebo mužského? Prosím o jednoznačnou odpověď – pokud existuje.


Odpověď:
Jazykové příručky (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, Pravidla českého pravopisu v pravopisném slovníku) skutečně uvádějí u slova Pluto mužský rod. V akademickém vydání Pravidel v seznamu antických jmen najdeme slovo Pluto ve významu „planeta“ rod mužský i  střední. Tato situace je zapříčiněna tím, že planeta Pluto je nazvána podle antického boha podsvětí, jehož jméno užíváme v mužském rodě. Stejně tak se užívalo zpočátku i označení planety. Postupně se však povědomí o tomto vztahu mezi pojmenováním planety a římského boha vytrácí a vlivem koncovky -o se čeští mluvčí přiklánějí spíše ke střednímu rodu a skloňování podle vzoru „město“ . Slova zakončená na -o se v češtině skloňují téměř výhradně tímto způsobem, a proto je tendence užívat tak i slovo Pluto velmi silná a postupem času převládlo to Pluto. V úzu jednoznačně převažuje užívání pojmenování planety Pluto ve středním rodě a nevidíme důvod, proč se mu bránit. Ve všeobecné encyklopedii Diderot je například uvedeno, že Pluto bylo „objeveno 1930“, v astronomických a astrofyzických textech se také užívá v rodě středním: „Pluto je tak malé…“ Mezi odborníky i v povědomí běžných uživatelů češtiny je tedy již označení planety Pluto natolik spjato se středním rodem, že by naopak jeho užívání v mužském rodě mohlo být i zavádějící.

Více zde

Edice Veleslavínova Nomenclatoru získala ocenění v soutěži Slovník roku 2016

Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus Daniela Adama z Veleslavína, na jehož kritické edici se podíleli mimo jiné pracovníci ÚJČ Alena M. Černá a Boris Lehečka, získal v soutěži Slovník roku 2016 třetí cenu poroty za překladový slovník. Editorům i Danielu Adamovi z Veleslavína gratulujeme. Výsledky soutěže zde, více o slovníku zde.

27. 4. 2016

Naše řeč oslaví sto let existence konferencí

Redakce časopisu Naše řeč Vás srdečně zve na konferenci 100 let Naší řeči, která se bude konat 10.–11. ledna 2017 v prostorách Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze. Setkání bohemistů a dalších zájemců o češtinu historickou i současnou se uskuteční u příležitosti stého výročí existence Naší řeči. Přihlašování příspěvků do pěti tematických sekcí bylo právě otevřeno. Více informací najdete zde.

21. 4. 2016

Vesmír: Kup mrkev, celer, petržel… a nezapomeň na cibuli!

Vít Michalec se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/4) zaměřuje na rozdílné užívání jednotného a množného čísla u vybraných druhů potravin. O tom, proč u jedněch volíme ve stejné situaci tvary jednotného a u druhých množného čísla, se dočtete zde.

21. 4. 2016

Uzlíky na jazyku získaly ocenění na přehlídce SCIAP

V pátém ročníku soutěžní přehlídky vědecko-popularizačních aktivit SCIAP (SCIence APproach), jíž se v 7 kategoriích zúčastnilo 85 soutěžních příspěvků, byl soubor internetových klipů Uzlíky na jazyku, který zábavnou formou popularizuje poznatky o českém jazyce, oceněn speciální cenou poroty za příspěvek, jenž si – bez ohledu na dělení do soutěžních kategorií – mezi členy poroty získal ze všech příspěvků největší oblibu. Bližší informace o soutěži naleznete v případě zájmu na webu přehlídky.

15. 4. 2016

Psaní velkých písmen v češtině

Kniha PhDr. Ivany Svobodové a kolektivu autorů z oddělení jazykové kultury ÚJČ AV ČR s názvem Psaní velkých písmen v češtině právě vyšla v nakladatelství Academia. Publikace je výsledkem grantového projektu Velká písmena v češtině z let 2011–2013 a přináší zevrubný popis této problematické pravopisné oblasti. Co jsou vlastní jména? Jaké jsou obecné zásady pro psaní velkých písmen? Jaké jsou jednotlivé pojmenovací typy? Autoři se zaměřují především na pojmenování, jejichž způsob psaní se v praxi velmi často rozchází s platnou kodifikací, a doplňují ta pojmenování, která Pravidla českého pravopisu nezachycují, ale jejichž způsob psaní, jak dokládají poradenské dotazy, činí opakovaně potíže.

7. 4. 2016

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

První letošní sešit Slova a slovesnosti (roč. 77, 2016, č. 1) přináší čtenářům stať o výzkumu jazykových norem z pera renomovaného sociolingvisty Klause Gloye a historiografickou studii Evy Krásové o první debatě o arbitrárnosti znaku. V novém čísle čtenáři najdou kromě toho recenzní stať Rolanda Wagnera o druhém dílu Mluvnice současné češtiny a (meta)lexikografický diskusní příspěvek Františka Martínka, inspirovaný nedávno publikovanou kritikou Slovníku současné češtiny. Za pozornost stojí i recenze knih Michaela Billiga a Jany Bílkové. Gloyovu německy psanou stať nabízí redakce čtenářům v elektronické podobě zdarma.

6. 4. 2016

Archív aktualit