Zajímavé dotazy

Dotaz:

V prosinci se novým trenérem fotbalistů Viktorie Plzeň stal Slovák Adrián Guľa. Zajímalo by mě, jak se jeho příjmení má skloňovat, zejména jaký je náležitý tvar 2. pádu. Nositel tohoto příjmení je prý pohoršen tím, že se v médiích objevuje koncovka -y.

 

Odpověď:

Při skloňování cizích osobních jmen v češtině není rozhodující to, jak se jednotlivá jména skloňují v původním jazyce, ale jejich zakončení v 1. pádě. Podle něj se pak přiřazují k jednotlivým vzorům. Protože příjmení Guľa je zakončeno v psané i vyslovované podobě na -a, řadí se ke jménům náležejícím ke vzoru „předseda“, tedy podobně jako např. jména Hůla, Vala, Zola. Je tedy zřejmé, že v 2. pádě musí mít tato jména koncovku [-i]. U jmen Hůla, Vala, Zola bezesporu nikdo nepochybuje o tom, že se tato koncovka zapisuje písmenem -y (od Hůly, Valy, Zoly). U jména Guľa, které obsahuje měkké ľ, může vyvstat otázka, zda by se nemělo psát -i, stejně jako je tomu u jmen, jimž předcházejí měkká souhlásková písmena ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň, např. od Bíži, Píši, Bači, Večeři, Nohavici, Kolaji, Bodi, Bati, Váni. Měkké ľ však čeština nemá, výslovnostně se tato souhláska adaptuje jako [l], které patří mezi pravopisně obojetné souhlásky. Z toho důvodu je náležitá v 2. p. pravopisná podoba Guľy.

is

Více zde

Vesmír: „Bez přísloví věk neproživeš!“ aneb Výlet do světa paremií

Přísloví mívají sice nádech čehosi zastaralého, ve skutečnosti se jim ale daří i dnes: Jednak se mnohá přísloví, která jsou často stará celá staletí, stále používají, jednak vznikají jejich aktualizace (Všude dobře, s WiFi nejlíp nebo Kdo se moc ptá, málo googlí.). Příslovím je věnován jazykový sloupek Martina Šemelíka v časopise Vesmír (2020/1), který si můžete přečíst zde.

7. 1. 2020

Pozvánka na Staročeský dýchánek

Zveme vás na Staročeský dýchánek nazvaný Řiedký jest, kto by čta je nekrhal. Biblické předmluvy ve staročeském překladu. Andrea Svobodová a Kateřina Voleková (oddělení vývoje jazyka) ve své přednášce promluví k překladu biblických prologů, věnovacích, výkladových nebo obranných úvodů, které ve středověké Vulgátě stály před jednotlivými biblickými knihami. Setkání se uskuteční v úterý 7. ledna v 17:00 v horním zasedacím sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1).

6. 1. 2020

Vyšlo 20. číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Ve 20. čísle časopisu Korpus – gramatika – axiologie sledují H. Goláňová a M. Waclawičová vybrané hláskové jevy severovýchodočeské nářeční oblasti. Konkurenci tvarů predikativního substantiva je věnován článek M.  Janečky. M.  Mikulová a J. Panevová představují metodologii stanovení sémanticko-syntaktických funkcí jednotek ve větě. L. Veselý a V. Veselý analyzují šest případů nesouladu mezi spisovným územ a kodifikací. Článek M. Vondráčka je věnován problematice neúplného paradigmatu ohebných slovních druhů.

2. 1. 2020

Prezentace nových překladů

Poslední setkání Jazykovědného sdružení se konalo 19. 12. a bylo věnováno jazykovědným zahraničním publikacím, jež nedávno vyšly v českém překladu. Jednou z prezentovaných knih byla Pragmatika, jejímž autorem je Yan Hang. Knihu přeložil Ondřej Dufek (oddělení jazykové kultury). Na setkání Petr Kaderka (oddělení stylistiky a sociolingvistiky) představil publikaci Jazyk a dialog, jejíž některé původně cizojazyčné studie byly rovněž překládány do češtiny.

23. 12. 2019

Živa: Pomlčka a spojovník

Michelangelo Buonarroti prý kdysi pravil, že dokonalosti se dosahuje maličkostmi. Anna Černá se v posledním letošním jazykovém koutku v Živě (6/2019) zaměřuje na dvě malé vodorovné čárky: pomlčku a spojovník. Z jazykověporadenské praxe víme, že je mnozí uživatelé češtiny bohužel nerozlišují, ale jejich správné umístění napomáhá přesnému porozumění a zároveň je dokladem toho, že autorovi textu není čtenářský komfort lhostejný.

17. 12. 2019

Vyšla Naše řeč 5/2019

V posledním letošním čísle Naší řeči naleznete tři články, tři recenze, jednu zprávu a jednu drobnost. Úvodní text Veroniky Vytlačilové je zaměřen na pravopisnou stránku jednotlivých verzí barokní písně o sv. Vojtěchovi, Martin Adamec ve svém textu analyzuje význam lexému moderátor a článek Zdeňky Kohoutkové je zaměřen na problematiku slovotvorby entomologického názvosloví. Martin Beneš se ve své drobnosti zabývá otázkou noremnosti substantiva vězenkyně. Celý obsah čísla najdete zde.

17. 12. 2019

Archív aktualit