Zajímavé dotazy

Dotaz:
V poslední době velmi často narážím při porovnáních na spojení víc jak namísto víc než. Pokládám je za nespisovné. Mám pravdu?

 

Odpověď:
Ano, je to skutečně tak. Přestože se spojení víc(e) jak v běžném hovoru používá poměrně často a objevuje se nejenom v mluvených projevech, ale stále častěji i v projevech psaných, ve spisovných textech bychom ve funkci srovnávací spojky měli užívat pouze podobu víc(e) než (dotaci se podařilo navýšit na více než 150 tisíc eur). Výskyty spojení víc(e) jakvíc(e) než v databázi Českého národního korpusu sice dokládají nezanedbatelnou přítomnost nespisovné varianty (přibližně 62 500 výskytů), zároveň však ukazují, že podoby víc(e) než v úzu výrazně převládají (přibližně 1 886 000 výskytů).

 

Pro zajímavost ještě doplňme, že dotaz na vhodnost spojení více jak se v historii jazykového poradenství objevil již v roce 1919, kdy mu byla v časopise Naše řeč věnována část rubriky Listárna. Ani tehdy autor odpovědi užití tohoto spojení ve spisovné komunikaci nedoporučil, neboť uvedenou podobu pokládal „skoro obecně za nečeskou, ač se v řeči lidové vyskýtá často“.

 

hm  
 

Více zde

Vesmír: Hnědý jako čokoláda aneb Slovníkové definice barev

Jak ve všeobecném slovníku co nejlépe definovat, co je bílá, červená nebo zelená? Obvykle se užívá odkazu na mimojazykovou skutečnost, například modrá barva se přirovnává k čisté obloze či květům pomněnek. Více se můžete dočíst v jazykovém sloupku Michaely Liškové, který byl uveřejněn v časopise Vesmír (2020/9), pod tímto odkazem.

 

9. 9. 2020

Cena Magnesia Litera pro monografii Jan Žižka

Životopisná monografie Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka od Petra Čorneje, která vznikla v rámci grantového projektu spoluřešeného oddělením vývoje jazyka ÚJČ, se stala knihou roku, hlavním vítězem 19. ročníku knižních cen Magnesia Litera. Publikace, která představuje nejslavnějšího českého vojevůdce na pozadí barvitého dějinného panoramatu, také získala cenu Litera za naučnou literaturu. Autorovi srdečně blahopřejeme.

1. 9. 2020

Diskuse o současných neologismech

Zveme vás na panelovou diskusi o současných neologismech, která se uskuteční ve středu 9. 9. 2020 od 14 do 15 hodin. Jan Lazar (FF OU, Ostrava), Michaela Lišková (ÚJČ AV ČR, Praha), Alena Podhorná-Polická (FF MU, Brno) a Martin Kavka (Čeština 2.0, Praha) se budou zabývat vybranými neologicko-neografickými otázkami, jako je vliv koronavirové pandemie na českou a francouzskou slovní zásobu, difúze identitárních neologismů nebo různé typy lexikonů nových slov. Místo konání: sál č. 205, Národní 3, Praha 1. Kapacita: 30 osob.

31. 8. 2020

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 81, 2020, č. 3) zkoumá Aleš Bičan rozdíly ve fonologické struktuře domácích a cizích slov v české slovní zásobě. Martin Havlík se zabývá výslovností anglické spřežky th v češtině. Kompletní obsah čísla, které v neposlední řadě připomíná letošní jubilea dvou významných osobností ÚJČ, Ludmily Uhlířové a Jiřího Krause, naleznete zde.

26. 8. 2020

Živa: Co si počít se stádem šneků?

Inspirací pro téma jazykového sloupku Anny Černé byl poradenský dotaz: „Při procházce jsme na lesní cestě uviděli asi 30 šneků. Jediné, co mě v té chvíli napadlo, bylo stádo šneků. Ale jak jinak?“ Do větších či menších skupin se sdružují hlavně jiná zvířata – ať už jde o savce, ptáky, ryby, či hmyz. Jak je označujeme? O výrazech hejno, stádo, houf, tlupa, roj, kolonie si můžete přečíst ve čtvrtém čísle Živy.

19. 8. 2020

Za doktorkou Stanislavou Kloferovou

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 64 let zemřela PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., (3. 11. 1955 – 5. 7. 2020), lingvistka, bohemistka, lexikografka, významná odbornice v oblasti české dialektologie, onomastiky a jazykových kontaktů, zejména česko-německých. V Ústavu pro jazyk český pracovala od r. 1982, v letech 1992–2000 působila jako vedoucí dialektologického oddělení v Brně.

30. 7. 2020

Archív aktualit