Na co se nás ptáte

Dotaz:
Ráda bych se zeptala na původ slova lajdák. Lempl zcela jistě není českého původu, ale jak je to s lajdákem? V případě, že též není českého původu, jaké české slovo by mohlo významu lajdák a lempl zcela odpovídat? Zajímá mě také, proč se ve slově syčák (např. z toho kluka roste syčák), píše ypsilon. Od jakého vyjmenovaného slova je to odvozeno? A existuje slovo sičák?


Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že obecněčeské slovo lajdák (lajdácký, lajdáctví) pochází z expresivního výrazu lajdat s významem:
1. lenošivě se potulovat (lajdat po ulicích, po hospodách, po světě; nechce se mu do práce, jen lajdá; lajdat za školou; lajdat se domů = pomalu se ubírat);
2. lajdat se (s čím): pomalu na něčem pracovat (lajdat se s úkolem).
Sloveso lajdat má nejspíše původ ve slovech landat (= toulat se), landák od německého výrazu Landstreicher (= tulák). Slovníky (včetně Slovníku českých synonym) žádné synonymum slova lajdák neuvádějí.
Lempl (= nešika, mamlas) je podle slovníku snad z nějaké nářeční podoby německého výrazu Lümmel (= klacek, hulvát, mamlas).
Slovo syčák je odvozeno od slovesa syčet. Původně se tak totiž říkalo potulným žebrákům, z jejichž tlumené a ponížené řeči byly slyšet pouze sykavky. Slovo * sičák v češtině neexistuje.
Více zde

Právě vychází brožura o Slovníku nářečí českého jazyka

Asi nikoho nepřekvapí, že v českých nářečích brumbál není ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích a baroš není slavný fotbalista. Ale víte, že bába v našich nářečích není jen stará žena, že borec nemá nic společného s přeborníkem a že cimbuří není ozubené zakončení hradeb? Víte, co dělá ten, kdo chodí voprašovat betlém? A jak vypadá člověk, který by se mohl schovat za bidlo a břicho má jako obrácený lavór, nebo ten, kdo je boubelatý jako hrábě? Se Slovníkem nářečí českého jazyka se můžete stručně seznámit v brožuře Martiny Ireinové a Hany Konečné.

23. 6. 2016

Výběrové řízení: učitel zkouškových kurzů a odborného psaní v angličtině

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na místo učitele zkouškových kurzů angličtiny a odborného psaní v angličtině v Kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR. Náplní je prezenční výuka dospělých studentů v kurzech vyšších úrovní (B2–C1), výuka doktorandů a vědců v online kurzech odborného psaní v angličtině, tvorba kurzů psaní v AJ a příprava seminářů k odborné komunikaci v AJ.

22. 6. 2016

Vesmír: Už jsme kakali?

Martina Holcová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/6) věnuje užívání tzv. mateřského plurálu. O tom, kdo a v jakých situacích tento expresivní jazykový prostředek používá, se dočtete zde.

15. 6. 2016

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

Druhý letošní sešit Slova a slovesnosti (roč. 77, 2016, č. 2) je věnován bohemistickým tématům. Václav Cvrček, Anna Čermáková a Michal Křen představují koncepci nového synchronního korpusu psané češtiny SYN2015. Jiří Pergler se zabývá otázkou, proč dnes reflexivum se stojí na pomezí zájmena a morfému/částice. Stať Tomáše Dubědy mapuje variabilitu ve výslovnosti cizích slov a představuje databázi, která při výzkumu vznikla. Diskusní příspěvek Jiřího Homoláče, Kamily Mrázkové a Jitky Veroňkové se věnuje metodologii variační sociolingvistiky, a to v reakci na dříve uveřejněný článek Jana Chromého. Více o novém čísle zde.

9. 6. 2016

Vesmír: Facelift rozjasňuje tvář a dává jí příjemně optimistický výraz

Michaela Lišková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/5) věnuje slovníkové exemplifikaci. Při volbě příkladů do slovníku je třeba postupovat uvážlivě: v lexikonu se totiž nejen uchovává bohatství jazyka, ale zrcadlí se v něm i národní a kulturní identita. Více zde.

20. 5. 2016

Vyšla Stylistika mluvené a psané češtiny

Pracovníci oddělení stylistiky a lingvistiky textu ÚJČ ve spolupráci se svými kolegy z pražských vysokých škol připravili pro nakladatelství Academia novou Stylistiku mluvené a psané češtiny. Monografie doplňuje dosavadní výzkumy stylu českých textů a staví na nejnovějším materiálu. Stylistické dění spojuje se sférami komunikace běžné, institucionální, odborné, učební, mediální, reklamní a literární. Kniha je určena především lingvistům, studentům a profesionálním uživatelům češtiny, díky analýzám bohatého materiálu však může oslovit i širší okruh čtenářů.

13. 5. 2016

Archív aktualit