Na co se nás ptáte

Dotaz:
Prodáváme výrobky certifikované značkou Fair Trade a k některým dováženým výrobkům zhotovujeme polepky s českým překladem. Prosím Vás o radu, zda se má čaj vylouhovat nebo vyluhovat?


Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého (vycházel v letech 1960–1971) uvádí: louhovat (řídce luhovat) „působit na něco louhem“; loužit – „(co) máčet ve vodě nebo v nějakém roztoku“.
Novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost výrazy louhovat nebo loužit jako samostatná hesla neuvádí, nalezneme zde pouze jejich dokonavou variantu vyloužit nebo vylouhovat - „extrahovat, loužením uvolnit z něčeho určité látky“.
Jak však dokládá Technický slovník naučný (Ecyklopedický dům, Praha 2003), sloveso louhovat se v současnosti běžně užívá ve významu „působení kapalin … na různé materiály s cílem vyloučit z nich některé látky“, tedy nejen louhem.
Slovník spisovného jazyka českého u samotného hesla -luhovat uvádí, že je užíváno pouze s předponou (povšimněte si, že je uvedeno pouze se spojovníkem naznačujícím předponu). Nicméně ani samo sloveso luhovat není nesystémové a lze jej použít jako jednu z možných variant. Čaj se tedy může louhovatluhovat, ba i  vyluhovatvylouhovat.
Více zde

Vesmír: O neurčitosti počtů

Vojtěch Veselý se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/7) věnuje užívání určitých číslovek v neurčitém významu. O tom, co je motivem výpovědí jako Měl jako obvykle tisíc výmluv nebo Na stadionu bylo pět a půl diváků, se dočtete zde.

15. 7. 2016

Prázdninový provoz jazykové poradny

Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen pouze na středy 9–12 a 13–15 hodin. Ve středu 13. 7. bude poradna z technických důvodů uzavřena.

30. 6. 2016

Právě vychází brožura o Slovníku nářečí českého jazyka

Asi nikoho nepřekvapí, že v českých nářečích brumbál není ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích a baroš není slavný fotbalista. Ale víte, že bába v našich nářečích není jen stará žena, že borec nemá nic společného s přeborníkem a že cimbuří není ozubené zakončení hradeb? Víte, co dělá ten, kdo chodí voprašovat betlém? A jak vypadá člověk, který by se mohl schovat za bidlo a břicho má jako obrácený lavór, nebo ten, kdo je boubelatý jako hrábě? Se Slovníkem nářečí českého jazyka se můžete stručně seznámit v brožuře Martiny Ireinové a Hany Konečné.

23. 6. 2016

Výběrové řízení: učitel zkouškových kurzů a odborného psaní v angličtině

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na místo učitele zkouškových kurzů angličtiny a odborného psaní v angličtině v Kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR. Náplní je prezenční výuka dospělých studentů v kurzech vyšších úrovní (B2–C1), výuka doktorandů a vědců v online kurzech odborného psaní v angličtině, tvorba kurzů psaní v AJ a příprava seminářů k odborné komunikaci v AJ.

22. 6. 2016

Vesmír: Už jsme kakali?

Martina Holcová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/6) věnuje užívání tzv. mateřského plurálu. O tom, kdo a v jakých situacích tento expresivní jazykový prostředek používá, se dočtete zde.

15. 6. 2016

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

Druhý letošní sešit Slova a slovesnosti (roč. 77, 2016, č. 2) je věnován bohemistickým tématům. Václav Cvrček, Anna Čermáková a Michal Křen představují koncepci nového synchronního korpusu psané češtiny SYN2015. Jiří Pergler se zabývá otázkou, proč dnes reflexivum se stojí na pomezí zájmena a morfému/částice. Stať Tomáše Dubědy mapuje variabilitu ve výslovnosti cizích slov a představuje databázi, která při výzkumu vznikla. Diskusní příspěvek Jiřího Homoláče, Kamily Mrázkové a Jitky Veroňkové se věnuje metodologii variační sociolingvistiky, a to v reakci na dříve uveřejněný článek Jana Chromého. Více o novém čísle zde.

9. 6. 2016

Archív aktualit