Na co se nás ptáte

Dotaz:
Ráda bych se zeptala na původ slova lajdák. Lempl zcela jistě není českého původu, ale jak je to s lajdákem? V případě, že též není českého původu, jaké české slovo by mohlo významu lajdák a lempl zcela odpovídat? Zajímá mě také, proč se ve slově syčák (např. z toho kluka roste syčák), píše ypsilon. Od jakého vyjmenovaného slova je to odvozeno? A existuje slovo sičák?


Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že obecněčeské slovo lajdák (lajdácký, lajdáctví) pochází z expresivního výrazu lajdat s významem:
1. lenošivě se potulovat (lajdat po ulicích, po hospodách, po světě; nechce se mu do práce, jen lajdá; lajdat za školou; lajdat se domů = pomalu se ubírat);
2. lajdat se (s čím): pomalu na něčem pracovat (lajdat se s úkolem).
Sloveso lajdat má nejspíše původ ve slovech landat (= toulat se), landák od německého výrazu Landstreicher (= tulák). Slovníky (včetně Slovníku českých synonym) žádné synonymum slova lajdák neuvádějí.
Lempl (= nešika, mamlas) je podle slovníku snad z nějaké nářeční podoby německého výrazu Lümmel (= klacek, hulvát, mamlas).
Slovo syčák je odvozeno od slovesa syčet. Původně se tak totiž říkalo potulným žebrákům, z jejichž tlumené a ponížené řeči byly slyšet pouze sykavky. Slovo * sičák v češtině neexistuje.
Více zde

Vesmír: Když se řekne geek

Naše řeč se v dnešní době dynamicky proměňuje. Svědčí o tom i soustavné přejímání nových slov z cizích jazyků, zejména z angličtiny. Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2018/2) věnuje jednomu z takových výrazů, kterým je geek. O jeho původu, významu a užití v současné češtině se můžete dočíst zde.

9. 2. 2018

Z Jazykovědných aktualit 2017/3–4

V novém čísle Jazykovědných aktualit najdete mimo jiné přehledový článek J. Slámy věnovaný tzv. (polo)automatické excerpci neologismů, text L. Jílkové o umísťování přízvuku na slově tak; v rubrice Drobnosti M. Lišková analyzuje některé exemplifikace ve Slovníku současné češtiny (dostupném na int. stránce nechybujte.cz) a táž autorka přispěla i recenzí knihy Language Periphery: Monocollocable words in English, Italian, German and Czech, jejímiž autory jsou F. Čermák, J. Čermák, Z. Obstová a M. Vachková. Více se dočtete zde.

2. 2. 2018

Výzva k zasílání příspěvků

Bohemistický časopis Naše řeč vyzývá k zaslání příspěvků do speciálního čísla 1/2019, které se zaměří na problematiku (české) lexikografie v širokém smyslu slova. Texty by měly být orientovány primárně metodologicky. Vítány jsou studie týkající se například výběru a třídění lexikálního materiálu, popisu významu, přístupu ke zpracování slovní zásoby v její přirozené dynamice, způsobu zveřejnění/zveřejňování již hotových výstupů nebo češtiny v překladových slovnících. Více informací a kontakt na redakci naleznete zde.

31. 1. 2018

Nová monografie o struktuře v jazyce

V prosinci loňského roku vydala Technická univerzita v Liberci monografii Struktura v jazyce, jazyk v komunikaci (ed. Oldřich Uličný). Na knize, která navazuje na domácí tradice funkčně strukturní jazykovědy a tvořivě je překračuje, se významně podíleli i pracovníci Ústavu pro jazyk český. Najdeme zde např. studii Martina Proška, jenž se zamýšlí nad současným stavem jazykové kultury, či Kamily Smejkalové, jež se vyjadřuje ke kodifikaci proprií, naopak diachronním tématům se věnují např. Alena M. Černá a Štěpán Šimek.

11. 1. 2018

Vesmír: Je francouzský král holohlavý?

V logice a jazykovědě se někdy rozlišují dva typy záporu: vnitřní, který se nedotýká presupozic věty (nevyslovených předpokladů, které nejsou vlastním významem věty), a vnější, který se jich dotýká. Uvedený protiklad není teoretickým konstruktem, ale jevem reálně doložitelným v úzu. Více se dočtete ve sloupku Vojtěcha Veselého v časopise Vesmír (2018/1).
 

10. 1. 2018

Výpravná publikace o Karlu IV.

V prosinci 2017 vyšla výpravná kniha Karel IV. a Emauzy. Liturgie – text – obraz. Dobu Karla IV., zejména ve vztahu k slovanskému živlu a emauzskému klášteru, představují textovou i obrazovou formou slavisté, uměnovědci, muzikologové, lingvisté a literární vědci. Kniha soustřeďuje poznatky prezentované pěti ústavy AV ČR na mezinárodní konferenci pořádané v rámci oslav 700. výročí narození Karla IV. v emauzském klášteře v Praze. Ústav pro jazyk český reprezentují tři kapitoly pracovníků oddělení vývoje jazyka (Martiny Jamborové, Petra Nejedlého a Kateřiny Volekové).

5. 1. 2018

Archív aktualit